Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1651/24

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Josefa Fialy a soudců Milana Hulmáka a Zdeňka Kühna (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatelky České republiky - Ministerstva dopravy, sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1 - Nové Město, proti výroku III. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. dubna 2024 č. j. -413, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a Marka Fitaly, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatelka v ústavní stížnosti požaduje zrušit v záhlaví označený výrok rozsudku. Tvrdí, že jím Městský soud v Praze porušil její základní práva zakotvená v d.

2. Z ústavní stížnosti a připojených rozhodnutí plyne, že vedlejší účastník se v řízení před obecnými soudy domáhal po stěžovatelce odškodnění za průtahy v přestupkovém řízení, vedeném proti vedlejšímu účastníkovi jakožto řidiči taxislužby UBER. Po předchozím spletitém procesním vývoji nakonec městský soud jako soud odvolací rozsudkem napadeným touto ústavní stížností potvrdil zamítavý výrok Obvodního soudu pro Prahu 1 co do částky 76 914 Kč (výrok I), konstatoval porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě a zamítl žalobu o zaplacení částky 23 086 Kč (výrok II) a uložil stěžovatelce povinnost zaplatit žalobci náklady řízení před obvodním soudem, náklady řízení odvolacího a řízení dovolacího v celkové výši 85 290,50 Kč (výrok III).

3. Stěžovatelka tvrdí, že městský soud napadeným výrokem porušil princip předvídatelnosti a legitimního očekávání tím, že nevzal v potaz nález ze dne 28. 5. 2024

sp. zn.

. Z něj podle stěžovatelky plyne, že v této specifické věci neměla být náhrada nákladů řízení vedlejšímu účastníkovi přiznána. Jde totiž o jednu z mnoha formulářových žalob v obdobných věcech, zastupovaných týmž advokátem.

4. Ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou stěžovatelkou. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka jedná v souladu s , o Ústavním soudu. Vyčerpala též všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svých práv ( téhož zákona).

5. Jak stěžovatelka sama upozorňuje, Ústavní soud se dlouhodobě staví zdrženlivě k přezkumu rozhodnutí obecných soudů o nákladech řízení. Spor o náklady řízení zpravidla nedosahuje intenzity opodstatňující zásah Ústavního soudu [srov. již nálezy ze dne 8. 7. 1999

sp. zn.

(N 98/15 SbNU 17), či ze dne 4. 7. 2001

sp. zn.

]. Zásah Ústavního soudu je namístě typicky tehdy, pokud obecný soud extrémním způsobem vykročí z pravidel pro vedení daného řízení, například vykazuje-li jeho rozhodování o nákladech řízení prvky svévole (srov. např. nálezy ze dne 17. 1. 2024

sp. zn.

, bod 25, a ze dne 7. 2. 2024

sp. zn.

, bod 16).

6. K tomu však v posuzovaném případě nedošlo, městský soud se otázce náhrady nákladů řízení pečlivě věnoval (viz body 51 a 52 napadeného rozsudku). Stěžovatelka proti tomu argumentuje nálezem . Stěžovatelka však tento nález interpretuje chybně. Z nálezu neplyne pravidlo, podle něhož žádný ze žalobců ve věcech průtahů v přestupkových řízeních ohledně služby UBER nemá nikdy právo na náhradu nákladů soudního řízení. Ústavní soud v nálezu

hodnotil individuální skutkové okolnosti tam projednávané věci (srov. bod 34).

7. Ústavní soud proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. září 2024

Josef Fiala v. r.

předseda senátu