Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 2440/24

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Šámalem o ústavní stížnosti stěžovatelky V. S., proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci, ze dne 7. 6. 2024 sp. zn. , za účasti Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci, jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní soud obdržel dne 30. 8. 2024 ústavní stížnost stěžovatelky.

2. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""). Nejsou-li tyto náležitosti splněny, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění vad v určené lhůtě.

3. Návrh stěžovatelky trpí zjevnými vadami, neboť stěžovatelka není zastoupena advokátem ( ), ve stížnosti není uvedeno, čeho se domáhá ( ), a absentuje tvrzení o porušení základního práva nebo svobody zaručené ústavním pořádkem [ ].

4. Úřední činností soudu bylo zjištěno, že stěžovatelka se v minulosti již mnohokrát obrátila na Ústavní soud s ústavními stížnostmi, přičemž v řízení o nich byla opakovaně poučována o zákonných požadavcích kladených na ústavní stížnost (včetně upozornění, že podmínka právního zastoupení musí být splněna již v době podání návrhu) a s poučením, že neodstranění vad ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti (např. ve věcech vedených pod

sp. zn.

,

; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz). Stěžovatelka však nadále volí postup, kterým ignoruje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti, ačkoli byla soudem opakovaně poučena o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupena advokátem.

5. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, neodstranil-li navrhovatel vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud zastává názor, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, stalo-li se tak již v předcházejících případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a že ústavní stížnost musí obsahovat i další náležitosti, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický. Přitom je zřejmé, že stěžovatelka si je vědoma povinnosti zastoupení advokátem již při zahájení řízení (srov. její ústavní stížnost např. ve věci vedené pod

sp. zn.

).

6. Pro úplnost Ústavní soud dodává, že úřední činností bylo zjištěno, že stěžovatelka byla v minulosti omezena na svéprávnosti a její syn J. H. byl jejím hmotněprávním opatrovníkem. Omezení však trvalo jen do dne 6. 9. 2023, přičemž skončením omezení zaniklo i postavení jejího syna jako hmotněprávního opatrovníka. Dne 20. 2. 2024 bylo Okresním soudem v Liberci v řízení vedeném pod sp. zn. opětovně zahájeno řízení o svéprávnosti stěžovatelky, které však doposud nebylo skončeno (aktuálně byl ustanoven soudní znalec, předmětný spis mu byl dne 20. 8. 2024 odeslán a znalecký posudek se očekává až v řádu měsíců). V současné době tedy J. H. není oprávněn jednat za svou matku jako opatrovník (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 11. 9. 2024

sp. zn.

).

7. Vzhledem k uvedeným skutečnostem a důvodům Ústavní soud s přiměřeným použitím návrh stěžovatelky mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. září 2024

Pavel Šámal v. r.

soudce zpravodaj