Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Pl.ÚS 17/24

Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy Josefa Baxy a soudkyň a soudců Lucie Dolanské Bányaiové, Josefa Fialy, Milana Hulmáka, Jaromíra Jirsy, Veroniky Křesťanové, Tomáše Langáška (soudce zpravodaj), Kateřiny Ronovské, Jana Svatoně, Pavla Šámala, Jiřího Přibáně, Davida Uhlíře, Jana Wintra a Daniely Zemanové v řízení o ústavní stížnosti stěžovatelky Jany S. (jedná se o pseudonym), zastoupené JUDr. Marcelem Jurčagou, advokátem, sídlem Purkyňova 143/18, Vyškov, proti rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. -335 ze dne 11. ledna 2024 za účasti Krajského soudu v Brně jako účastníka řízení a Krajského státního zastupitelství v Brně a Jiřího B. (jedná se o pseudonym), jako vedlejších účastníků řízení takto:

Nejvyššímu státnímu zastupitelství se přiznává postavení vedlejšího účastníka řízení.

Odůvodnění:

Ústavní stížností podle písm. d) y a , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se stěžovatelka domáhá zrušení shora uvedeného soudního rozhodnutí. Tvrdí, že jím došlo k porušení jejího ústavně zaručeného základního práva na nedotknutelnost osoby a soukromí a práva nebýt podrobena ponižujícímu zacházení podle d (dále jen " ") a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), práva na ochranu lidské důstojnosti a soukromí ve smyslu y a Úmluvy, jakož i práva na účinné vyšetřování a práva na účast v řízení podle y a Úmluvy.

Ústavní soud usnesením ze dne 22. května 2024

sp. zn.

rozhodl o postoupení věci - ústavní stížnosti stěžovatelky - k projednání a rozhodnutí plénu Ústavního soudu.

Podáním ze dne 12. září 2024 požádalo Nejvyšší státní zastupitelství o přiznání postavení vedlejšího účastníka řízení v řízení o této ústavní stížnosti. Žádost odůvodnilo tím, že se případem zabývalo a účastnilo se řízení o stížnosti pro porušení zákona podané ministrem spravedlnosti vedeného před Nejvyšším soudem pod sp. zn. 18/2024. Předmětem daného řízení byl přezkum rozsudku napadeného ústavní stížností. Dále Nejvyšší státní zastupitelství poukázalo na obecný význam otázek, které ústavní stížnost stěžovatelky nastoluje. Tyto otázky přesahují její individuální zájmy a týkají zásadních koncepčních otázek trestního práva.

Podle může Ústavní soud přiznat postavení vedlejšího účastníka i jiným osobám, které prokáží právní zájem na výsledku řízení, přičemž o této skutečnosti rozhoduje usnesením ( ).

Ústavní soud v posuzované věci shledal, že právní zájem Nejvyššího státního zastupitelství na výsledku řízení je prokázán, neboť výsledek řízení o ústavní stížnosti se potenciálně týká koncepčních základů trestního práva v oblasti vztahu práv poškozených a ukládání trestních sankcí, přičemž podstatnou měrou přesahuje individuální případ stěžovatelky. Je tudíž dotčen veřejný zájem, k jehož ochraně je státní zastupitelství jakožto orgán veřejné žaloby povoláno prostřednictvím y. Nejvyšší státní zastupitelství se navíc účastnilo řízení před Nejvyšším soudem, vedeného pod sp. zn. 18/2024, o stížnosti ministra spravedlnosti pro porušení zákona. Toto řízení mělo podstatnou věcnou souvislost s předmětem řízení o ústavní stížnosti stěžovatelky a byly v něm řešeny otázky mající význam pro rozhodnutí Ústavního soudu. Z toho důvodu bylo ostatně nynější řízení přerušeno usnesením Ústavního soudu ze dne 12. 6. 2024 č. j.

-53

.

Na základě výše uvedeného Ústavní soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky , a přiznal Nejvyššímu státnímu zastupitelství postavení vedlejšího účastníka v tomto řízení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. září 2024

Josef Baxa v. r.

předseda Ústavního soudu