Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 2588/24

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Kateřinou Ronovskou o ústavní stížnosti stěžovatele M. H., proti rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. -10 ze dne 12. 7. 2024 a usnesení Krajského soudu v Praze č. j. -23 ze dne 23. 5. 2024, za účasti Nejvyššího správního soudu a Krajského soudu v Praze, jako účastníků řízení, a Krajského státního zastupitelství v Praze, sídlem Husova 11, Praha, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Dne 17. 9. 2024 byla Ústavnímu soudu doručena stěžovatelova ústavní stížnost, jíž se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí. Ve svém podání informoval, že dne 17. 7. 2024 požádal Českou advokátní komoru o určení advokáta. Současně požádal o určení lhůty k odstranění vad návrhu.

2. Dříve než se Ústavní soud může zabývat samotnou podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti předpokládané . Nejsou-li tyto náležitosti splněny, je zpravidla stěžovatel vyzván k odstranění vad ve stanovené lhůtě.

3. Návrh stěžovatele trpí zjevnými vadami, neboť neobsahuje žádnou ústavněprávní argumentaci a stěžovatel není právně zastoupen advokátem.

4. Úřední činností soudu bylo zjištěno, že stěžovatel se již mnohokrát obrátil na Ústavní soud s ústavními stížnostmi, které trpěly stejnými vadami, a na nedostatky byl opakovaně upozorňován s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti (k tomu srov. věci vedené pod

sp. zn.

,

sp. zn.

,

sp. zn.

,

sp. zn.

,

sp. zn.

,

sp. zn.

či

sp. zn.

). Stěžovatel tedy zná formální a obsahové náležitosti kladené na ústavní stížnost , včetně toho, že musí být právně zastoupen advokátem již při jejím podání (např. ve věci vedené pod

sp. zn.

).

5. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, neodstranil-li navrhovatel vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo již v předcházejících případech. Pokud lze vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a že ústavní stížnost musí obsahovat i další náležitosti, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický. Tento předpoklad je u stěžovatele evidentně naplněn, rovněž i délka lhůty pro podání ústavní stížnosti je stěžovateli dostatečně známa.

6. K určení lhůty pro odstranění vad neshledal Ústavní soud relevantní důvod, neboť lhůta dvou měsíců stanovená je plně dostačující pro podání kompletní a bezvadné ústavní stížnosti. Její faktické prodlužování určováním dalších lhůt k doplňování či odstraňování vad by mělo být jen výjimečné, neboť jím je stěžovatel zvýhodňován oproti ostatním navrhovatelům, kteří dostáli své zákonné povinnosti podat ústavní stížnost ve stanovené lhůtě bez vad. Nad rámec toho Ústavní soud rovněž zjistil z vyjádření České advokátní komory, že stěžovatelova žádost o určení advokáta byla rozhodnutím ze dne 23. 9. 2024 zamítnuta.

7. Vzhledem k výše uvedeným důvodům Ústavní soud přiměřeně použil (stejně jako v řízeních o jiných ústavních stížnostech stěžovatele - viz např. usnesení sp. zn. ze dne 15. 8. 2018,

sp. zn.

ze dne 5. 2. 2019,

sp. zn.

ze dne 19. 11. 2019,

sp. zn.

ze dne 19. 5. 2023) a ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. září 2024

Kateřina Ronovská v. r.

soudkyně zpravodajka