Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2807/24

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Jana Slosiarika, MIM, zastoupeného JUDr. Andreou Kobzovou, advokátkou, sídlem Jankovcova 1230/48, Teplice, proti postupu insolvenčního správce JUDr. Petra Bohatého v insolvenčním řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , za účasti JUDr. Petra Bohatého, sídlem Hlavní 15, Vojkovice, jako účastníka řízení, a obchodní společnosti Mramor Slivenec, a. s., sídlem Bezručova 701, Dobřichovice, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

I.

Skutkové okolnosti posuzované věci

1. V ústavní stížnosti podle písm. d)y (dále jen "") a a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), stěžovatel tvrdí porušení základních práv zaručených , , d (dále jen ""), a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), jakož i y a Dodatkového protokolu k Úmluvě a y. Petit ústavní stížnosti směřuje proti jinému zásahu orgánu veřejné moci - postupu insolvenčního správce JUDr. Petra Bohatého v insolvenčním řízení vedeném Městským soudem v Praze (dále jen "městský soud") pod sp. zn. . V této souvislosti stěžovatel konkrétně namítá, že dne 28. 3. 2024 insolvenční správce vzal zpět popěrný úkon předchozího insolvenčního správce učiněný vůči vedlejší účastnici ohledně jejích specifikovaných pohledávek vůči stěžovateli. V závěru ústavní stížnosti stěžovatel požádal o přednostní projednání věci.

2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že městský soud usnesením ze dne 19. 10. 2020 č. j. -23 zjistil úpadek stěžovatele jako dlužníka, povolil řešení úpadku oddlužením a ustanovil insolvenčního správce Mgr. Bc. Davida Vandrovce. Tento insolvenční správce na přezkumném jednání dne 30. 4. 2021 popřel specifikované pohledávky vedlejší účastnice co do jejich pravosti a eventuálně také co do jejich výše. V průběhu insolvenčního řízení bylo vydáno rozhodnutí o neschválení stěžovatelova oddlužení a o prohlášení konkurzu na jeho majetek, v důsledku čehož s veškerým majetkem a právy dlužníka disponuje výhradně insolvenční správce. Po prohlášení konkurzu došlo také ke změně osoby insolvenčního správce; schůze věřitelů odvolala insolvenčního správce Mgr. Bc. Davida Vandrovce z funkce a rozhodla o ustanovení JUDr. Petra Bohatého do funkce. Tento insolvenční správce následně vzal zpět popěrný úkon učiněný vůči vedlejší účastnici ohledně popřených pohledávek s tím, že tyto pohledávky jsou zjištěny v přihlášené výši.

II.

Argumentace stěžovatele

3. S popěrným úkonem insolvenčního správce stěžovatel nesouhlasí a podrobně rozporuje důvodnost jednotlivých pohledávek uplatněných vůči němu vedlejší účastnicí. Insolvenční správce nepostupuje podle stěžovatele nestranně, neboť preferuje toliko zájmy některých věřitelů, mimo jiné vedlejší účastnici. V ústavní stížnosti stěžovatel informuje, že se obrátil na insolvenční soud s návrhem na zproštění JUDr. Petra Bohatého funkce insolvenčního správce, přičemž jedním z důvodů zproštění má být i skutečnost, že insolvenční správce vzal zpět popěrný úkon. Dále stěžovatel dodává, že jednotlivá pochybení insolvenčního správce jsou rovněž předmětem dohledové činnosti insolvenčního soudu a v říjnu 2024 bude probíhat soudní jednání. Stěžovatel dále upozorňuje, že JUDr. Petr Bohatý doposud nevydal stanovisko, v němž by co do pravosti nebo výše popřel nebo uznal některou z pohledávek přihlášených věřitelů, a proto ve stěžovatelově věci doposud neexistuje rozhodnutí insolvenčního správce o popření nebo uznání pohledávky ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 4. 2015

sp. zn.

(N 83/77 SbNU 197)]. Za dané situace se stěžovatel rozhodl, jak výslovně v ústavní stížnosti uvádí, podat ústavní stížnost z opatrnosti již v této fázi insolvenčního řízení.

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

4. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny procesní předpoklady řízení stanovené . Podle je ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ). Pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se po procedurální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně jeho práv poskytuje ( ), a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny neústavní stav napravit. Z takto chápané subsidiarity plyne, že podle se lze ústavní stížností domáhat ochrany základních práv a svobod jen proti rozhodnutím "konečným", tj. rozhodnutím o posledním procesním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Zpravidla půjde o ta rozhodnutí, jimiž se soudní či jiné řízení končí. Splnění těchto podmínek lze nicméně připustit u nemeritorních rozhodnutí, která jsou způsobilá bezprostředně a citelně zasáhnout do základních práv stěžovatele a která tvoří samostatnou uzavřenou součást řízení, přestože řízení ve věci samé dosud neskončilo [srov. např. nález ze dne 12. 1. 2005

sp. zn.

(N 6/36 SbNU 53) nebo stanovisko pléna ze dne 23. 4. 2013 sp. zn. (ST 35/69 SbNU 859; 124/2013 Sb.), bod 2.].

5. Pro posouzení přípustnosti ústavní stížnosti je podstatné, že požadavek konečnosti rozhodnutí, byť jen ve vztahu k určité specifické fázi insolvenčního řízení, není u předmětného stanoviska insolvenčního správce splněn v případě, že přihlášená pohledávka nebyla přezkoumána na příslušném přezkumném jednání. Je tomu tak z toho důvodu, že teprve poté z něj lze vyvozovat právní následky pro další průběh insolvenčního řízení. Za daného stavu - v souladu se závěry judikatury Ústavního soudu - je ústavní stížnost stěžovatele předčasná a není tedy přípustná; sám stěžovatel navíc v ústavní stížnosti upozorňuje, že rovněž podal návrh na zproštění JUDr. Petra Bohatého funkce, protože jeho pochybení spatřuje ve zpětvzetí popěrného úkonu.

6. Jinak řečeno, uvedené (ve vztahu k přípustnosti ústavní stížnosti) znamená, že eventuálně chybný postup účastníka řízení může být v insolvenčním řízení napraven, když stěžovatel navíc zpochybňuje i samu skutečnost, že uvedené rozhodnutí insolvenčního správce ve formě jeho stanoviska bylo vůbec formálně vydáno. Ostatně stěžovatel si je dané situace evidentně vědom, neboť v ústavní stížnosti sám uvádí, že ústavní stížnost "podává již v tomto okamžiku", a to z procesní opatrnosti.

7. Z uvedených důvodů soudce zpravodaj podle odst. l písm. e) ve spojení s téhož zákona mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl ústavní stížnost jako nepřípustnou. O návrhu stěžovatele na přednostní projednání jeho věci Ústavní soud samostatně nerozhodoval, neboť takovému návrhu fakticky vyhověl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. října 2024

Josef Fiala v. r.

soudce zpravodaj