Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2306/24

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové, soudkyně Lucie Dolanské Bányaiové a soudce Jiřího Přibáně ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky InsolCentrum, s. r. o., se sídlem Hradecká 2526/3, Praha 3, zastoupené JUDr. Soňou Luňákovou, advokátkou, se sídlem Hradecká 2526/3 Praha 3, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. června 2024, č. j. -38, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. ledna 2024, č. j. -38, za účasti Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze jako účastníků řízení, o návrhu na vyloučení soudce Zdeňka Kühna z projednání a rozhodování věci, takto:

Soudce Zdeněk Kühn je vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. .

Odůvodnění:

1. Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a městského soudu, které nepřisvědčily její argumentaci, podle níž má nárok na poskytnutí informací souvisejících s činností obecně prospěšné společnosti Člověk v tísni.

2. Ústavní stížnost byla jako soudci zpravodaji přidělena Zdeňku Kühnovi. Ten krátce po podání ústavní stížnosti písemně prohlásil, že se cítí být v této věci podjatý (viz ). Případ se totiž týká poskytnutí informací o činnosti organizace Člověk v tísni, kde pracuje jeho manželka, která v daném řízení za tuto organizaci od jeho počátku fakticky vystupovala - a to jak před správními orgány, tak při přípravě vyjádření pro soudy.

3. Zdeňku Kühnovi byla ústavní stížnost přidělena jako soudci IV. senátu, a proto je k rozhodnutí o jeho vyloučení příslušný III. senát Ústavního soudu (viz věty druhé a a rozvrhu práce Ústavního soudu ve znění účinném ke dni vydání tohoto rozhodnutí).

4. Vyloučení soudce je výjimkou z ústavní zásady, podle níž nesmí být nikdo odňat svému zákonnému soudci a podle níž příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (d). Ústavní soudce je vyloučen z projednání a rozhodování věci (1) "jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti" nebo (2) "jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu" (viz až 2 ). V tomto případě připadá v úvahu první z těchto důvodů.

5. Na nestrannost soudce lze nahlížet ze subjektivního a objektivního hlediska. Subjektivní hledisko vypovídá o osobním přesvědčení soudce o své podjatosti v daném případě - tedy ve vztahu k předmětu řízení, jejich účastníkům či zástupcům. Objektivní hledisko vypovídá o tom, zda existují skutečnosti, které by mohly objektivně vzbudit oprávněnou pochybnost o nestrannosti soudce (blíže viz např. usnesení ze dne 20. 9. 2022,

sp. zn.

, bod 21; nález

sp. zn.

, body 17 až 19). Rozhodování o vyloučení soudce se má přitom dít výhradně na základě objektivního hlediska (viz např. usnesení ze dne 13. 3. 2024,

sp. zn.

, bod 4; ze dne 20. 9. 2022,

sp. zn.

, bod 22; ze dne 26. 6. 2014,

sp. zn.

, bod 5).

6. Pokud je mezi soudcem a zástupcem (vedlejšího) účastníka rodinný vztah, Ústavní soud přistupuje při hodnocení soudcovy možné podjatosti přísně (viz např. usnesení

sp. zn.

ze dne 30. 3. 2021, bod 14; ze dne 15. 9. 2020,

sp. zn.

, bod 9; usnesení

sp. zn.

ze dne 22. 10. 2014, bod 7). Ústavní soud proto již rozhodl o vyloučení soudce pouze na základě toho, že stěžovatele zastupoval jeho syn či tchán (viz např. usnesení ze dne 12. 4. 2022,

sp. zn.

; ze dne 29. 6. 2021,

sp. zn.

) nebo že v řízení před obecnými soudy zastupovala vedlejšího účastníka jeho manželka (viz např. usnesení ze dne 13. 12. 2023,

sp. zn.

; ze dne 18. 5. 2021,

sp. zn.

).

7. V posuzovaném případě však nelze uvažovat o vyloučení soudce kvůli jeho poměru k "účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům", ale s ohledem "na jeho poměr k věci" zprostředkovaný jeho manželkou (obdobně viz Nemeškalová Kosinová, A. Podjatost soudců v rozhodovací praxi vrcholných soudů ČR. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, strany 57 až 58). Soudcova manželka totiž žádného z (vedlejších) účastníků řízení o ústavní stížnosti nezastupuje. Účastníkem tohoto řízení je Nejvyšší správní soud a Městský soud v Praze a vedlejším účastníkem je Ministerstvo vnitra (viz ). Organizace Člověk v tísni, za níž soudcova manželka v předchozích fázích řízení fakticky vystupovala a o jejíž informace v dané věci jde, v řízení před Ústavním soudem jako účastník či vedlejší účastník nefiguruje.

8. Ústavní soud již několikrát hodnotil podjatost některého ze svých soudců s ohledem na vztah k jeho rodinnému příslušníku, který v daném řízení nebyl (vedlejším) účastníkem řízení ani jejich zástupcem. Opakovaně přitom dospěl k závěru o nutnosti soudce z projednání a rozhodování věci vyloučit. Ústavní soud tak vyloučil svou soudkyni či soudce například v situacích, kdy:

* v advokátní kanceláři stěžovatelova zástupce působil soudcův zeť (viz usnesení ze dne 2. 2. 2021,

sp. zn.

, bod 2) nebo dcera soudkyně (viz usnesení ze dne 6. 10. 2010,

sp. zn.

; ze dne 18. 12. 2008,

sp. zn.

; ze dne 22. 5. 2008,

sp. zn.

),

* na výsledku řízení by mohla mít kvůli své advokátní činnosti zájem matka soudkyně (viz usnesení ze dne 3. 4. 2024,

sp. zn.

, body 13 až 14) či soudcova manželka (viz usnesení ze dne 31. 7. 2023,

sp. zn.

, body 1 a 5),

* stěžovatelka i soudcova dcera působí jako státní zástupkyně na stejném státním zastupitelství, a proto mezi nimi dochází přinejmenším ke služebnímu kontaktu (viz usnesení ze dne 20. 7. 2023

sp. zn.

),

* soudcova dcera poskytovala vedlejší účastnici v řízení před obecnými soudy advokátní služby a soudce byl o právních aspektech případu informován (viz usnesení ze dne 9. 3. 2010,

sp. zn.

)

9. Třetí senát Ústavního soudu dospěl v souladu s dřívějšími rozhodnutími Ústavního soudu k závěru, že soudce Zdeněk Kühn v této věci nesplňuje požadavek objektivně se jevící nestrannosti. Ačkoli nelze usuzovat, že by měl soudce Zdeněk Kühn na výsledku řízení přímý právní, ekonomický, profesní či akademický zájem, jeho poměr k této věci, zprostředkovaný jeho manželkou, dosahuje intenzity, který by mohl vyvolat pochybnosti o jeho nepodjatosti. Manželství soudce s osobou, která v dřívějších fázích řízení fakticky vystupovala za právnickou osobu, které se daný spor týká, je totiž obecně natolik silným a blízkým vztahem, že může v nezávislém pozorovateli budit pochybnosti o nestranném rozhodování soudce v dané věci. Svou povahou i intenzitou je navíc tento vztah přinejmenším srovnatelný s těmi, v nichž Ústavní soud k vyloučení soudce již dříve přistoupil.

10. Z těchto důvodů třetí senát Ústavního soudu vyloučil soudce Zdeňka Kühna z projednání a rozhodování věci vedené pod

sp. zn.

(viz ).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. října 2024

Daniela Zemanová v. r.

předsedkyně senátu