Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1326/25

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Kateřinou Ronovskou o ústavní stížnosti stěžovatelů a) L. G., a b) L. H., proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě č. j. -190 ze dne 12. 11. 2024, za účasti Okresního soudu v Ostravě, jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Dne 6. 5. 2025 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání stěžovatelů, které Ústavní soud vyhodnotil jako ústavní stížnost proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě, doručeného 19. 12. 2024, kterým byli shledáni vinni ze spáchání přečinu ohrožování výchovy dítěte podle , písm. d), odst. 3 písm. b) . Za to jim okresní soud shodně uložil trest odnětí svobody v trvání 9 měsíců, a to s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 22 měsíců. Podání však nesplňuje náležitosti stanovené a stěžovatelé nejsou zastoupeni advokátem.

2. Proti tomuto rozsudku, který nyní napadají ústavní stížností, ovšem stěžovatelé podali odvolání, jak Ústavní soud zjistil z vlastní úřední činnosti, o něm Krajský soud v Ostravě usnesením č. j. -207 z 28. 1. 2025 rozhodl tak, že se podle § 253 odst. 1 trestního řádu zamítá. Součástí usnesení bylo rovněž poučení, že dovolání je přípustné. I proti tomuto rozhodnutí podali stěžovatelé ústavní stížnost, kterou Ústavní soud v řízení vedeném pod

sp. zn.

usnesením z 28. 5. 2025 odmítl pro nepřípustnost, neboť stěžovatelé nevyužili dovolání. Ústavní soud je ve svém rozhodnutí poučil, že teprve až rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání mohou napadnout přípustnou ústavní stížností. Ústavní stížnost totiž představuje subsidiární prostředek, který je možno zásadně využít až po vyčerpání všech právních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně práva poskytuje (viz ). To platí i pro mimořádný opravný prostředek.

3. Obdobný závěr přitom platí i ve vztahu k rozsudku okresního soudu. Ani proti tomuto rozhodnutí nemůže být podání ústavní stížnosti přípustné, neboť nejde o poslední procesní prostředek, který zákon stěžovatelům k ochraně jejich práva poskytuje (ostatně je zjevné, že využili minimálně odvolání). Za těchto okolností Ústavní soud konstatuje, že stěžovatelé nevyčerpali všechny procesní prostředky, které jim zákon k ochraně jejich práva poskytuje, a zároveň stěžovatelé netvrdili a Ústavní soud ani neshledal výjimečné okolnosti vylučující nepřípustnost ústavní stížnosti [ a b) ].

4. Ústavní soud současně poukazuje i na to, že stěžovatelé podali proti rozsudku okresního soudu ústavní stížnost, která je opožděná, resp. podaná po uplynutí lhůty ( ). Jak vyplývá z usnesení krajského soudu č. j. -207 z 28. 1. 2025, napadený rozsudek okresního soudu byl stěžovatelům doručen do vlastních rukou dne 19. 12. 2024. Podali-li stěžovatelé ústavní stížnost až 6. 5. 2025, učinili tak zjevně opožděně.

5. Soudkyně zpravodajka proto ústavní stížnost stěžovatelů odmítla jednak jako návrh, který je nepřípustný [ ], jednak jako návrh, který je podán po lhůtě stanovené pro jeho podání zákonem [ téhož zákona]. S ohledem na to Ústavní soud stěžovatele nevyzýval k odstranění vad podání a doložení zastoupení advokátem, neboť ani doplnění těchto náležitostí by na výše uvedených závěrech nemohlo ničeho změnit.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. května 2025

Kateřina Ronovská v. r.

soudkyně zpravodajka