Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 628/25

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Dity Řepkové, soudkyně zpravodajky Kateřiny Ronovské a soudce Jana Wintra o ústavní stížnosti stěžovatelky Jaroslavy Jurčovské, zastoupené JUDr. Kateřinou Tomkovou, advokátkou, sídlem Biskoupky 33, Ivančice, proti usnesení Krajského soudu v Praze č. j. -135 ze dne 10. 1. 2025, usnesení Krajského soudu v Praze č. j. -113 ze dne 10. 1. 2025, usnesení Okresního soudu v Mělníku č. j. -49 ze dne 26. 3. 2024 a usnesení Okresního soudu v Mělníku č. j. -50 ze dne 26. 2. 2024, za účasti Krajského soudu v Praze a Okresního soudu v Mělníku, jako účastníků řízení, a obchodních společností J - REAL, s.r.o., sídlem Ve Fabrice 57, Kamenné Žehrovice, a J - MONEY, s.r.o., sídlem Ke Křížku 978/17, Kladno - Dubí, jako vedlejších účastnic řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatelka vystupovala jako povinná ve dvou exekučních řízeních. Vůči první vedlejší účastnici (obchodní společnosti J - REAL, s.r.o.) měla stěžovatelka povinnost v exekučním řízení vedeném u soudního exekutora pod sp. zn. 150 EX 1633/21 zaplatit 10 788,14 Kč. Vůči druhé vedlejší účastnici (obchodní společnosti J - MONEY s.r.o.) měla stěžovatelka povinnost v exekučním řízení vedeném u soudního exekutora pod sp. zn. 150 EX 1634/21 zaplatit taktéž 10 788,14 Kč.

2. V obou řízeních stěžovatelka podala návrh na zastavení exekuce. Svůj návrh odůvodnila tím, že třetí osoba nabídla, ve smyslu , vedlejším účastnicím splnění exekvované pohledávky za stěžovatelku. Vedlejší účastnice s tímto postupem sice souhlasily, avšak odmítly na tuto třetí osobu exekvovanou pohledávku postoupit. Z toho stěžovatelka dovozuje, že vedlejší účastnice odmítly bezdůvodně přijmout nabízené plnění a v důsledku toho vedlejší účastnice dluh stěžovatelce ve smyslu prominuly.

3. Jelikož soudní exekutor návrhům stěžovatelky nevyhověl, předložil je Okresnímu soudu v Mělníku k rozhodnutí. Okresní soud argumentaci stěžovatelky nevyhověl a oba návrhy na zastavení exekuce napadenými usneseními zamítl. K odvolání stěžovatelky se návrhy na zastavení exekuce zabýval i Krajský soud v Praze. Ten se nicméně ztotožnil se závěry okresního soudu a napadenými usneseními rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.

4. Proti v záhlaví uvedeným rozhodnutím podává stěžovatelka ústavní stížnost, v níž namítá, že postupem soudů bylo porušeno její právo na ochranu majetku (d), právo na soudní ochranu (y), jakož i právo na spravedlivý proces ( Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod). Stěžovatelka zejména nesouhlasí s tím, že exekuce nebyly zastaveny. Namítá, že obecné soudy v nyní řešené věci fatálně pochybily, když k jejím návrhům na zastavení exekuce přistoupily ryze formalisticky a aplikovaly v rozporu s judikaturou Ústavního soudu. Jednání vedlejších účastnic je nutno podle jejího názoru považovat za šikanózní a tato jednání nelze - "v duchu zásad elementární logiky" - vnímat jinak, než že vedlejší účastnice svým postupem dluhy stěžovatelce prominuly.

5. Ústavní soud shledal, že procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem jsou splněny. Dospěl nicméně k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, neboť nic nenasvědčuje tomu, že by byla porušena stěžovatelkou tvrzená práva a svobody.

6. V nyní posuzované věci se jedná o přezkum rozhodnutí ve dvou různých exekučních řízeních, ve kterých každá z vymáhaných částek samostatně činí 10 788,14 Kč. Tato částka je ovšem svou výší bagatelní. Totožný závěr přitom platí i za situace, že by došlo k sečtení obou částek (21 576,28 Kč). Ústavněprávní přezkum u bagatelních věcí připouští Ústavní soud pouze ve výjimečných (excesivních) případech evidentní svévole orgánů veřejné moci vůči stěžovateli, např. u natolik zásadních pochybení, že v jejich důsledku nastala kolize se samotnou esencí určitého ústavně zaručeného základního práva, zpravidla práva na soudní ochranu (srov. např. usnesení

sp. zn.

z 3. 7. 2024, bod 6). Ústavní soud tak učinil vždy vzhledem k intenzitě faktických (kvantitativních) dopadů na osobu stěžovatele, příp. s ohledem na kvalitativní stránku věci, tedy pokud se věc z hlediska ústavnosti jeví natolik významná, že určitým způsobem "přesahuje" kauzu samotnou (srov. např. nález

sp. zn.

z 10. 4. 2014, bod 33, nebo usnesení

sp. zn.

z 1. 8. 2011).

7. Stěžovatelka v ústavní stížnosti ovšem žádné takové okolnosti, pro které by měl Ústavní soud přistoupit k přezkumu její ústavní stížnosti, neuvádí a Ústavní soud - mimo skutečnost, že je stěžovatelka v exekuci - nezjistil. Nejedná se přitom ani o zřejmý exces obecných soudů. Aniž by se zdejší soud snažil bagatelizovat situaci stěžovatelky, je nezbytné připomenout, že není úkolem Ústavního soudu, aby v bagatelních věcech sjednocoval rozhodovací praxi obecných soudů, když tato role náleží Nejvyššímu soudu. Přestože tedy úprava řízení před Ústavním soudem pojem bagatelnosti výslovně nezná, není možné nepřihlížet k hranicím, které zákonodárce v civilním řízení ve smyslu bagatelnosti vymezil. Brání-li totiž podání dovolání u sporů o částku nepřevyšující 50 000 Kč [srov. , kde navíc zákon explicitně uvádí, že se tato hranice uplatňuje i v exekučním řízení], jistě nebylo záměrem zákonodárce, aby roli další přezkumné instance a sjednotitele rozhodovací praxe obecných soudů nahrazoval Ústavní soud.

8. Ústavní soud proto ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný [ ].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. května 2025

Dita Řepková v. r.

předsedkyně senátu