Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1050/25

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Milanem Hulmákem o ústavní stížnosti stěžovatelky I. V. zastoupené Mgr. Ivetou Čaňkovou, advokátkou, sídlem Dolní náměstí 679/5, Jablonec nad Nisou, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 17. ledna 2025 č. j. -191, za účasti Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci, jako účastníka řízení, a K. V. a nezletilých T. V. a M. V., jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

I.

Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí

1. Ústavní stížností podle písm. d)y a , o Ústavním soudu, stěžovatelka napadla v záhlaví uvedené usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci (dále jen "") z důvodu jeho tvrzeného rozporu s a d (dále jen "").

2. Z obsahu ústavní stížnosti a jejich příloh se podává, že stěžovatelka a první vedlejší účastník řízení (dále jen "otec") jsou rodiči druhého a třetího vedlejšího účastníka řízení (dále jen "nezletilí") a žijí ve společné domácnosti. Ústavní soud z přiložených rozhodnutí zjistil, že krátce poté, co otec prodělal cévní mozkovou příhodu, bylo společné jmění manželů stěžovatelkou a otcem zúženo smlouvou o manželském majetkovém režimu, na základě níž se stěžovatelka stala výlučným vlastníkem nemovitostí, které byly ve společném jmění manželů. Ve smlouvě se stěžovatelka zavázala na každého z nezletilých darem převést spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech ve výši ideální jedné čtvrtiny. Otci bylo zřízeno věcné břemeno bytu a požívání nemovitostí. Dále se oba rodiče zavázali, že budou splácet zbytek společného dluhu - hypotéčního úvěru.

3. Okresní soud v Jablonci nad Nisou (dále jen "okresní soud") rozsudkem ze dne 20. 2. 2024 č. j. -60 schválil právní jednání (uzavření darovací smlouvy) učiněné za nezletilé opatrovníkem statutárním městem Jablonec nad Nisou.

4. Proti rozsudku okresního soudu se odvolal otec a navrhl, aby jej změnil a právní jednání za nezletilé neschválil, neboť rozhodnutí spočívá na neúplném a nesprávně zjištěném skutkovém stavu věci a řízení tak trpí vadou, která mohla mít za následek nesprávné právní posouzení věci.

5. Rozhodnutím, které stěžovatelka napadla ústavní stížností, rozsudek okresního soudu zrušil a vrátil věc okresnímu soudu k dalšímu řízení. Ačkoliv se otec v důsledku zdravotních potíží nemohl nikoliv jen po přechodnou dobu plnohodnotně účastnit řízení a řádně vykonávat svá procesní práva a povinnosti, opatrovník podle , (dále jen "") mu byl ustanoven pouze pro řízení u krajského soudu. Podle krajského soudu však byly dány důvody pro postup ustanovit otci opatrovníka rovněž v řízení před okresním soudem, přičemž toto opominutí okresního soudu představuje zmatečnost ve smyslu Tato skutečnost představuje vadu řízení ve smyslu , která nemohla být napravena v odvolacím řízení.

II.

Argumentace stěžovatelky

6. Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá, že porušil její ústavně zaručená práva podle a y. Podle názoru stěžovatelky otec odvolání nepodepsal a domnívá se, že ho podal jeho dospělý syn z předešlého manželství. Proto měl odvolání odmítnout jako odvolání podané osobou neoprávněnou. Otec před okresním soudem v rámci souběžně vedeného řízení o úpravě poměrů k nezletilým uvedl, že předmětné odvolání nepsal ani nepodepsal. Následně mělo být v řízení, které předcházelo vydání napadeného rozsudku, otcem zásadním způsobem doplňováno jeho tvrzení, aniž by bylo stěžovatelce, resp. její právní zástupkyni, cokoliv doručováno. Stěžovatelce tak bylo upřeno právo se s argumentací otce seznámit a vyjádřit se k ní.

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

7. Než Ústavní soud přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat naplnění procesních předpokladů řízení, jež stanovuje .

8. Ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou stěžovatelkou, jež byla účastnicí řízení, v němž bylo vydáno napadené rozhodnutí. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je právně zastoupena v souladu s až 31 .

9. Napadeným usnesením zrušil rozsudek okresního soudu. Řízení tak dosud neskončilo a ústavní stížnost je proto ve smyslu nepřípustná, neboť stěžovatelka dosud nevyčerpala všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva.

10. Mezi základní zásady ovládající řízení o ústavních stížnostech patří zásada subsidiarity, podle níž je podmínkou podání ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje ( ve spojení s a 4 ), jestliže nejsou dány zvláštní důvody pro přijetí ústavní stížnosti. V souladu se souvisejícím principem minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti orgánů veřejné moci je ústavní stížnost krajním prostředkem k ochraně práva nastupujícím až tehdy, když již není možná náprava případného zásahu do ústavně zaručených základních práv nebo svobod odpovídajícími procesními prostředky v rámci samotného řízení. Protože však v projednávaném případě dosud nebylo ve věci pravomocně rozhodnuto, je ústavní stížnost předčasná.

11. Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud soudcem zpravodajem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl ústavní stížnost jako návrh nepřípustný [ ].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. června 2025

Milan Hulmák v. r.

soudce zpravodaj