Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1468/25

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Šámalem o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Bohuslava Filipa, bez právního zastoupení, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 2. 2025 č. j. -848, za účasti Nejvyššího soudu, jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Dne 19. 5. 2025 byla Ústavnímu soudu doručena "blanketní" ústavní stížnost stěžovatele proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí, jímž bylo zastaveno dovolací řízení ve věci projednávání pozůstalosti po zemřelé Olze Filipové za účasti stěžovatele, která byla jím samotným bez právního zastoupení i odůvodněna.

2. Podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (""), musí podání obsahovat konkrétní důvody, v čem navrhovatel spatřuje porušení svých ústavně zaručených práv či svobod, musí pravdivě vylíčit rozhodující skutečnosti a označit důkazy, jichž se dovolává. Pouhé konstatování zásahu nepostačuje. Návrh stěžovatele nebyl sepsán advokátem, nebyla k němu přiložena speciální plná moc pro zastupování advokátem v řízení před Ústavním soudem a chybí v něm ústavněprávní argumentace k údajnému porušení základních práv a svobod stěžovatele. Tzv. blanketní návrh je považován za vadné podání (viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 5. 2020

sp. zn.

či ze dne 27. 1. 2021

sp. zn.

; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz).

3. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, neodstranil-li navrhovatel vady ve lhůtě k tomu určené. Smyslem výzvy podle je především poučit účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem. Teprve poté, nepodaří-li se nedostatek podání odstranit, jsou vyvozeny vůči stěžovateli nepříznivé procesní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti. Lze-li však vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli vědomí o náležitostech kvalifikovaného podání, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický. Jinými slovy v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se téhož poučení dostávalo totožnému navrhovateli opakovaně, byl-li již dříve o nezbytných náležitostech podání k Ústavnímu soudu poučen.

4. Z lustra Ústavního soudu se podává, že stěžovatel v minulosti již učinil "blanketní návrhy", přičemž byl opakovaně poučen, že neodstranění vytčených vad ve stanovené lhůtě je důvodem pro odmítnutí návrhu (ve věcech vedených pod

sp. zn.

a

). Ve věci

sp. zn.

byl stěžovatel vyzván k odstranění vad návrhu ve stanovené lhůtě s upozorněním, že s žádostí o určení advokáta se lze za splnění určitých podmínek obrátit na Českou advokátní komoru. Stěžovatel ve stanovené lhůtě vady neodstranil a požádal Ústavní soud o prodloužení lhůty k odstranění vad, a proto Ústavní soud stěžovateli lhůtu prodloužil. Ani v této prodloužené lhůtě však stěžovatel vady podání neodstranil a poté opětovně požádal o prodloužení lhůty. Této žádosti však Ústavní soud již nevyhověl, když v době rozhodování o podaném návrhu uplynul již další týden od skončení soudcem stanovené, resp. prodloužené lhůty. Ústavní soud dále přihlédl k tomu, že stěžovatel neposkytl ani potřebnou součinnost České advokátní komoře při posuzování jeho žádosti o ustanovení advokáta.

5. Ve věci

sp. zn.

byl stěžovatel vyzván k odstranění vad s týmž poučením, jako v předchozí věci. Stěžovatel požádal o prodloužení lhůty s tím, že se obrátil na Českou advokátní komoru s žádostí o ustanovení advokáta. Česká advokátní komora následně Ústavnímu soudu sdělila, že stěžovateli k jeho žádosti ustanovila advokáta. Ústavní soud se telefonicky dotázal ustanoveného advokáta, zda se mu podařilo stěžovatele zkontaktovat, popřípadě zda již má k jeho zastupování udělenou plnou moc. Ten sdělil, že stěžovatele se dosud nedaří zkontaktovat a čeká na jeho vyjádření. Žádné písemnosti neobdržel, a stěžovatel mu ani neudělil plnou moc. Totéž ustanovený advokát zopakoval při dalším telefonickém hovoru s tím, že pro chybějící součinnost stěžovatele požádal Českou advokátní komoru o zrušení ustanovení advokátem.

6. Přestože stěžovatel opakovaně obdržel informace, které byly objektivně způsobilé zprostředkovat mu vědomí o náležitostech kvalifikovaného podání, a byl mu dokonce v předchozí věci ustanoven Českou advokátní komorou advokát, se kterým se ovšem nespojil a neposkytl mu potřebnou součinnost (není tedy pravdou, že je mu "právní pomoc odpírána", jak uvádí v rubrice "zastoupen" ve své nyní projednávané blanketní ústavní stížnosti), nadále volí postup, kterým ignoruje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti, ačkoli o nich byl Ústavním soudem již opakovaně poučen.

7. Podle Ústavního soudu byl stěžovatel dostatečně seznámen s požadavky na zahájení řízení, další poučování nelze považovat za efektivní, proto Ústavní soud návrh odmítl za přiměřeného použití ustanovení .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. června 2025

Pavel Šámal v. r.

soudce zpravodaj