Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1897/25

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Veronikou Křesťanovou o ústavní stížnosti stěžovatele J. F., t. č. Vazební věznice Litoměřice, zastoupeného JUDr. Alexandrem Királym, Ph.D., advokátem, sídlem Poštovní 1794/17, Ostrava, proti usnesení Krajského soudu v Praze č. j. -191 ze dne 23. května 2025, za účasti Krajského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a I. H. a nezletilého J. F., jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatel se domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí; tvrdí, že jím soud porušil jeho základní práva zaručená v d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Stěžovatel (otec) a vedlejší účastnice (matka) pečovali o nezletilého vedlejšího účastníka (nezletilý) v týdenním režimu střídání na základě rozsudku Okresního soudu v Mělníku (okresní soud) č. j. -164 ze dne 17. září 2024 (řízení v roce 2024). Tím byl změněn rozsudek okresního soudu ze dne 29. března 2023 o výlučné péči otce a styku matky (řízení zahájené v roce 2022). V řízení zahájeném v roce 2022 otce zastupoval právní zástupce JUDr. Alexander Király, Ph.D. (advokát). V řízení v roce 2024 již otec nebyl právně zastoupen. Otec od 3. února 2025 nastoupil do výkonu trestu odnětí svobody, matka proto požádala o změnu úpravy poměrů k nezletilému. Okresní soud přenesl usnesením č. j. -181 ze dne 24. února 2025 příslušnost na Okresní soud v Mladé Boleslavi, neboť matka s nezletilým žije v X.

3. Proti usnesení o přenesení příslušnosti podal za otce odvolání advokát. Uvedl, že plná moc by měla být založena ve spise (vedeném v řízení zahájeném v roce 2022), a bude-li nedostatečná, je připraven novou plnou moc doložit. Okresní soud usnesením ze dne 17. dubna 2025 vyzval jak otce, tak advokáta k doložení plné moci pro zastoupení otce v řízení s poučením, že soud odvolací řízení zastaví, nebude-li ve lhůtě předložena. Žádný z vyzvaných plnou moc k výzvě nepředložil.

4. Krajský soud napadeným rozhodnutím řízení o odvolání zastavil (výrok I) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II). Krajský soud uvedl, že plná moc pro advokáta byla udělena ve věci úpravy styku v řízení zahájeném v roce 2022, soudy ji akceptovaly pro celé řízení o úpravu poměrů a opravňovala jej k veškerým úkonům v uvedené věci. Byla tak omezena jen na konkrétní řízení (neplatila pro každé další řízení ohledně nezletilého) a zanikla pravomocným skončením řízení. Upozornil, že v řízení v roce 2024 advokát otce nezastupoval. S odkazem na komentář k uzavřel, že odkaz na plnou moc založenou ve spise nepostačuje, má-li se vztahovat na další řízení týkající se nezletilého.

5. Stěžovatel namítá, že mu bylo odepřeno právo na právní zastoupení a na přístup k soudu. Tvrdí, že plná moc byla udělena obecně pro zastupování ve věci úpravy poměrů nezletilého, nebyla časově ani věcně omezena. Pro řízení zahájené návrhem matky z února 2025 zůstává platná. Je tedy pochybením soudu, že soud plnou moc ve spise přehlédl a advokát nebyl předvolán na jiná soudní řízení týkající se nezletilého. Dále namítá, že měl o zastavení odvolacího řízení rozhodovat okresní soud podle a 2 Tím, že rozhodl krajský soud, byl stěžovatel zbaven možnosti podat proti rozhodnutí o zastavení řízení opravný prostředek. Předložení věci krajskému soudu tak bylo v rozporu s ve spojení s

6. Dříve než přistoupí Ústavní soud k posouzení ústavní stížnosti, zkoumá, zda jsou splněny procesní předpoklady řízení. V posuzované věci splněny nejsou. Ústavní stížnost je nepřípustná, směřuje-li proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo zastaveno odvolací řízení. Proti takovému rozhodnutí zákon umožňuje podat žalobu pro zmatečnost [ ve spojení s zákona o zvláštním řízení soudním; ; stanovisko ze dne 16. prosince 2008 (ST 26/51 SbNU 839; 79/2009 Sb.)]. Z ústavní stížnosti ani jejích příloh neplyne, že by stěžovatel možnosti podat žalobu pro zmatečnost využil a rozhodnutí o této žalobě napadl.

7. Ústavní soud proto ústavní stížnost odmítl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jako nepřípustnou [ ].

8. Nad rámec uvedeného Ústavní soud dodává, že požadavek předložení plné moci se mu ani nejeví jako excesivní. Sám stěžovatel (jeho právní zástupce) s výzvou počítal (bod 3 napadeného rozhodnutí), pak jí však nevyhověl, ač byl poučen o následcích. Namítá-li stěžovatel, že rozhodoval krajský soud, přehlíží, že rozhodoval o odvolání, a byla tak dána funkční příslušnost odvolacího soudu. Nejde o žádný z úkonů, který by mohl v odvolacím řízení činit soud prvního stupně, tedy okresní soud ( až 210a arg. a contrario). K námitce absence práva podat opravný prostředek Ústavní soud dodává, že zde jednak existuje možnost podat (mimořádný) opravný prostředek (viz bod 6), a právo na odvolání zásadně není (bez dalšího) ústavně zaručeným základním právem. Navíc, jak již bylo uvedeno, krajský soud rozhodoval jako soud odvolací.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 14. července 2025

Veronika Křesťanová v. r.

soudkyně zpravodajka