Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1826/25

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna (soudce zpravodaje), soudkyně Lucie Dolanské Bányaiové a soudce Josefa Fialy o ústavní stížnosti stěžovatele A. S. Š., zastoupeného Mgr. Petrem Zemlákem, advokátem, sídlem Jiráskovo náměstí 121/8, Ostrava, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. března 2025 č. j. -556 a rozsudku Okresního soudu v Opavě ze dne 19. června 2024 č. j. -464, za účasti Krajského soudu v Ostravě a Okresního soudu v Opavě, jako účastníků řízení, a K. P., nezl. M. Š. a nezl. S. Š., jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví označených rozsudků. Tvrdí, že civilní soudy porušily jeho ústavně zaručená práva zakotvená v d a v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Z ústavní stížnosti a přiložených rozhodnutí plyne následující. Stěžovatel a vedlejší účastnice jsou rodiče nezletilých vedlejších účastníků (dvojčat). Matka podala k Okresnímu soudu v Opavě návrh na zvýšení výživného na syny, protože od poslední úpravy výživného uplynula dlouhá doba a potřeby synů se zvýšily. Civilní soudy naposledy rozhodovaly v roce 2015 a uložily stěžovateli povinnost platit na každého ze synů výživné ve výši 2 500 Kč.

3. Napadeným rozsudkem okresní soud zvýšil stěžovateli výživné na každého ze synů o 500 Kč na částku 3 000 Kč měsíčně s účinností od 1. 9. 2023 (výrok I), uložil mu povinnost zaplatit zvýšené (již splatné) výživné za dobu od 1. 9. 2023 do 30. 6. 2024 (výrok II) a nikomu nepřiznal náhradu nákladů řízení (výrok III). Okresní soud zvýšil výživné, protože od poslední úpravy uplynulo téměř devět let a oba synové nastoupili na střední školu. Na jejich nákladech se převážně podílí matka, a to prací ve třech zaměstnáních. Stěžovatel řádně nesplácí výživné, se syny se skoro nestýká a nad rámec výživného jim nic neposkytuje. Je umělcem na volné noze, příležitostně tlumočníkem a překladatelem, jeho příjmy nedosahují ani minimální mzdy a nepodává k nim daňová přiznání. Žije u své přítelkyně a nesnaží se zlepšit svou finanční situaci, nikdy nebyl evidován jako uchazeč o zaměstnání a neprokázal, že je nezaměstnaný či že si zaměstnání hledá. Majetkovou hodnotu v podobě svého družstevního podílu znehodnotil tak, že ho bytové družstvo vyloučilo ze svých řad pro neplacení nájemného a porušování dalších povinností člena družstva. Léčí se s různými onemocněními, neprokázalo se však, že to má vliv na jeho pracovní schopnost. Zvýšení výživného počíná ode dne nástupu synů na střední školu a jeho řádné placení je plně v možnostech stěžovatele.

4. K odvolání stěžovatele krajský soud napadeným rozsudkem rozsudek okresního soudu potvrdil. Ztotožnil se s okresním soudem a v odvolacím řízení nevyšla najevo žádná skutečnost, která by opodstatňovala odlišné posouzení. U stěžovatele je třeba vycházet z jeho výdělečné potenciality, tj. příjmu odpovídajícího minimální mzdě. Zdravotní problémy mu nebrání v práci. Měl a má možnost si nalézt zaměstnání, ve kterém by alespoň minimální mzdy dosahoval. Výše výživného se jeví vzhledem k výdělečné potencialitě a tomu, že se žádným jiným způsobem na potřebách synů nepodílí, jako zcela adekvátní. Stěžovatel začal vyjednávat s bytovým družstvem o obnovení členství, což mu eventuálně může přinést další finanční prostředky k plnění vyživovací povinnosti.

5. Stěžovatel v ústavní stížnosti argumentuje, že civilní soudy sice až na dvě výjimky provedly důkazy o jeho nepříznivém zdravotním stavu, vůbec je ale nezohlednily. Je evidentní, že zdravotní problémy ho značně omezují v práci, respektive mu zabraňují práci vůbec získat. Civilní soudy proto neměly vycházet z minimální mzdy, ale ze mzdy, které by vzhledem ke svým pracovním omezením mohl dosahovat. Krajský soud nadto nečetl zprávu z magnetické rezonance a civilní soudy rovněž nevyhověly jeho návrhu na vypracování znaleckého posudku, ačkoli byly vázány zásadou vyšetřovací. Civilní soudy nemohly bez provedení zprávy z magnetické rezonance a vypracování znaleckého posudky kvalifikovaně zhodnotit jeho zdravotní stav, jde proto o neústavní opominutí klíčových důkazů.

6. Ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je řádně zastoupen ( až 31 , o Ústavním soudu) a vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svých práv ( téhož zákona). Ústavní stížnost je tedy přípustná.

7. Ústavní soud zdůrazňuje, že zastává zdrženlivý postoj k přezkumu rozhodnutí v rodinněprávních věcech, včetně rozhodnutí o výživném. Toto rozhodování je doménou civilních soudů, které jsou v bezprostředním kontaktu s účastníky řízení, znají rodinnou situaci a mohou nejlépe posoudit zájem dítěte ve smyslu čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte. Ústavnímu soudu zejména nepřísluší přehodnocovat zjištěný skutkový stav, přepočítávat výši výživného apod. Rozhodnutí obecných soudů Ústavní soud zruší jen tehdy, jsou-li neústavní [např. nálezy ze dne 26. 5. 2014

sp. zn.

(N 105/73 SbNU 683), bod 17, či ze dne 29. 8. 2023

sp. zn.

, bod 27]. O takovou situaci v posuzované věci nejde.

8. Civilní soudy v souladu s ústavními požadavky vysvětlily, že stěžovatelovy zdravotní problémy nesnižují jeho pracovní schopnost. Léčí se s různými onemocněními, což dosvědčil předložením lékařských zpráv (včetně zprávy z magnetické rezonance), které civilní soudy při svém rozhodování zohlednily a učinily z nich závěry o jeho zdravotním stavu. Jeho zdravotní potíže odpovídají jeho věku (je šedesátník) a část z nich je chronická (hypertenze, arterioskleróza, problémy se zády a urologické problémy). Neprokázalo se však, že by jejich vlivem trpěl sníženou pracovní schopností či že by byl invalidní. Znalecký posudek nenechaly civilní soudy vypracovat proto, že z provedeného dokazování dostatečně vyplynul skutkový stav věci. V tomto ohledu nemůže jít ani o porušení zásady vyšetřovací, neboť ta spočívá v tom, že si civilní soudy samy musí zjistit všechny skutečnosti důležité pro rozhodnutí, nikoli že mají povinnost provést všechny navržené důkazy (srov. nález ze dne 16. 4. 2025

sp. zn.

, bod 26).

9. Ústavní soud nezjistil žádné porušení stěžovatelových základních práv. Ústavní stížnost je návrhem zjevně neopodstatněným, Ústavní soud ji proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl [ ].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. července 2025

Zdeněk Kühn v. r.

předseda senátu