Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 808/25

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Pavla Šámala, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Jiřího Přibáně o ústavní stížnosti stěžovatele M. S., zastoupeného Mgr. Miloslavem Strnadem, advokátem, sídlem Jugoslávská 620/26, Praha 2, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 č. j. -43 ze dne 7. ledna 2025, za účasti Obvodního soudu pro Prahu 2 jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Policie České republiky, Národní centrála organizovaného zločinu, Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor korupce ("policejní orgán"), zajistila usnesením č. j. NCOZ-942-139/TČ-2024-412100-H ze dne 25. října 2024 jako náhradní hodnotu za výnos z trestné činnosti věci a peněžní hotovost, zajištěné při domovní prohlídce a při prohlídce jiných prostor a pozemků, a dále peníze na účtu stěžovatele. Následnou stížnost Obvodní soud pro Prahu 2 ("obvodní soud") napadeným usnesením zamítl.

2. Řádně zastoupený stěžovatel ve své včas podané ústavní stížnosti splňující požadavky , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (""), namítá porušení svých základních práv, zakotvených v a v d ("Listina"), v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ("Úmluva"), v Dodatkového protokolu k Úmluvě ("Protokol") a v y základních práv Evropské unie ("Evropská listina").

3. Předmětem zajištění byly movité věci (hodinky), hotovost (10 195 €, 126 475 Kč) a prostředky na bankovním účtu (do výše 8 600 000 Kč). Podle stěžovatele postrádalo usnesení policejního orgánu zákonný podklad, nesplňovalo požadavky § 134 odst. 2 trestního řádu, nezohledňovalo okolnosti svědčící stěžovateli a bylo vydáno nepříslušným orgánem. Obvodní soud rezignoval na přezkum, nevypořádal se s námitkami stěžovatele, ztotožnil se s rozsahem zajištění bez dalšího, neposoudil přiměřenost zásahu a pouze odkázal na napadené usnesení bez vlastní argumentace. Stěžovatel odkazuje na judikaturu Ústavního soudu s tím, že rozhodnutí musí mít zákonný podklad a být přezkoumatelné. Namítá porušení vlastnického práva kdy každé omezení je výjimečné a musí být vykládáno restriktivně a proporčně ke sledovanému cíli. Stěžovatel je přesvědčen, že orgány činné v trestním řízení v jeho věci překročily meze svých oprávnění, porušily jeho práva, a proto navrhuje zrušit usnesení obvodního soudu.

4. Ústavní soud se seznámil s napadeným rozhodnutím i obsahem spisu obvodního soudu a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

5. Ústavní soud je soudní orgán ochrany ústavnosti (y) a nikoli další instancí v systému orgánů veřejné moci. Ve vztahu k procesnímu postupu orgánů činných v trestním řízení reaguje pouze na taková pochybení při aplikaci trestně-procesních předpisů, která mají reálné negativní dopady na ústavně zaručená práva nebo svobody. Jinými slovy, Ústavní soud nezasahuje do rozhodovací činnosti orgánů činných v trestním řízení vždy, byla-li porušena "běžná zákonnost", ale až tehdy, představuje-li takové porušení zároveň porušení ústavně zaručeného základního práva nebo svobody. V řízení o ústavní stížnosti není sama o sobě významná "nesprávnost" napadeného rozhodnutí, ať je dovozována z hmotného či procesního práva; Ústavní soud zasáhne teprve při zjištění nejzávažnějších pochybení, jsou-li vyslovené závěry hrubě nepřiléhavé nebo jsou-li projevem libovůle.

6. Majetkové zajišťovací instituty upravené v § 79 a násl. trestního řádu jsou opatřeními zasahujícími do základního práva na pokojné užívání majetku, na něž se vztahuje ochrana y či Protokolu. Podle judikatury Ústavního soudu [například nález

sp. zn.

ze dne 13. srpna 2015 (N 147/78 SbNU 275)] jde o prostředek dočasný, zatímní a zajišťovací, nepředstavující konečné rozhodnutí ve věci. Při posouzení ústavnosti takových dočasných majetkových zajišťovacích institutů vychází Ústavní soud z jejich smyslu a účelu, kterým je náležité zjištění trestné činnosti, spravedlivé potrestání pachatelů a snaha co nejvíce eliminovat škodu způsobenou trestnou činností nález [

sp. zn.

ze dne 2. prosince 2013 (N 206/71 SbNU 429) či usnesení

sp. zn.

ze dne 1. července 2004 (všechna rozhodnutí jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz)]. Omezení majetkových práv zákonem stanoveným postupem a ze zákonných důvodů připouští čl. 1 Protokolu i čl. 17 Evropské úmluvy [například nález Ústavního soudu

sp. zn.

ze dne 30. ledna 2008 (N 25/48 SbNU 291)]. V průběhu řízení je možné opakovaně žádat o zrušení zajištění (což stěžovatel také již učinil), přičemž v okamžiku, kdy zajištění není pro účely trestního řízení nutné, orgány činné v trestním řízení jej mohou omezit nebo zrušit i bez návrhu.

7. Stěžovatel je společně s dalšími osobami stíhán pro podezření ze spáchání zločinu neoprávněného podnikání [ a 3 písm. b) ], spočívajícím v poskytování peněžních půjček fyzickým osobám (2-4 % p. m.), a to buď přímo, nebo prostřednictvím své obchodní korporace. Policejní orgán zdokumentoval desítky případů s objemem úvěrů přes 53 mil. Kč a s prospěchem vyčísleným na více než 21 mil. Kč, a proto zajistil majetek stěžovatele v celkové výši 13 084 975 Kč. Podle obvodního soudu nebyla stížnost důvodná, neboť policejní orgán se vypořádal se všemi okolnostmi, které vedly k zajištění. Jak je patrné i ze spisu, policejní orgán rozhodl na základě důkladného zjištění podstatných okolností věci. V odůvodnění svého usnesení řádně a dostatečně vysvětlil rozsah zajištění, který nelze považovat za nepřiměřený, respektive neúměrný k výši profitu z trestné činnosti. Vzhledem k tomu, že nebylo možné zajistit přímý výnos z trestné činnosti (tj. konkrétní prostředky získané trestnou činností), postupoval policejní orgán v souladu se zákonem, zajistil-li náhradní hodnotu.

8. Stěžovatel svou stížnost proti usnesení policejního orgánu založil na polemice s jeho odůvodněním (nesplnění zákonných požadavků pro zajištění náhradní hodnoty, formální vady odůvodnění, opomenutí stěžovateli svědčících skutečností a věcnou nepříslušnost NCOZ). Jakkoli lze připustit, že odůvodnění usnesení obvodního soudu působí stručně, je z něj seznatelné, že se soud s napadeným usnesením i s podklady, na jejichž základě bylo vydáno, seznámil a posoudil je jako důvodné a dostatečné, takže na ně (pro stručnost) odkázal. Obvodní soud vydal napadené usnesení v souladu s platnými právními předpisy, odůvodnění odpovídá příslušnému stadiu trestního řízení a z ústavně-právního pohledu obstojí. Problematikou rozsahu odůvodnění rozhodnutí o opravných prostředcích se Ústavní soud již zabýval (viz např. usnesení

sp. zn.

ze dne 18. prosince 2008 nebo

sp. zn.

ze dne 25. října 2016) a uzavřel, že při zamítnutí řádného opravného prostředku se může soud omezit na převzetí napadeného odůvodnění. Skutečnost, že se soud plně ztotožnil s důkladnou argumentací policejního orgánu, není porušením základních práv. Pochybením není odkaz na napadené usnesení, pro posouzení věci je podstatná řádná reakce na konkrétní okolnosti.

9. Z judikatury Ústavního soudu jsou patrné požadavky, které by měla rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení při aplikaci majetkových zajišťovacích institutů splnit. Rozhodnutí musí mít zákonný podklad (y), musí být vydána příslušným orgánem (, y), nemohou být projevem svévole (y a a 3y) a musí být odůvodněna. Rozsah zajištěného majetku musí být přiměřený nejen sledovanému cíli, tedy náležitému zjištění trestné činnosti a spravedlivému potrestání pachatelů, ale i snaze co nejvíce eliminovat a reparovat způsobenou škodu (nález

sp. zn.

). Napadené usnesení uvedené požadavky splňuje.

10. Na základě výše uvedených důvodů proto Ústavní soud odmítl stížnost podle , mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. července 2025

Pavel Šámal v. r.

předseda senátu