Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1605/25

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna (soudce zpravodaje), soudkyně Lucie Dolanské Bányaiové a soudce Josefa Fialy o ústavní stížnosti stěžovatele A. B. (jedná se o pseudonym), zastoupeného Mgr. Pavlem Kašparem Krasem, advokátem, sídlem Mírové náměstí 208/35, Ústí nad Labem, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. dubna 2025 č. j. -613 a usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. února 2025 č. j. -586, za účasti Krajského soudu v Ústí nad Labem a Okresního soudu v Ústí nad Labem, jako účastníků řízení, a Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem a Okresního státního zastupitelství v Ústí nad Labem, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatel se domáhá zrušit v záhlaví označená usnesení. Tvrdí, že trestní soudy porušily jeho ústavně zaručená práva zakotvená v a d a v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Z ústavní stížnosti a přiložených rozhodnutí plyne následující. Stěžovateli byl v roce 2022 uložen trest odnětí svobody v trvání tří let s podmíněným odkladem výkonu na zkušební dobu v trvání čtyř let s dohledem, a to za spáchání zločinu týrání osoby žijící ve společném obydlí podle , odst. 2 písm. d) . Ve zkušební době byl stěžovatel odsouzen za další trestnou činnost - dvojnásobný přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle . Nevedl proto řádný život, nevyhověl ani uloženým podmínkám (řádně nespolupracoval s Probační a mediační službou a bagatelizoval svou trestnou činnost), tudíž se neosvědčil. Okresní soud v Ústí nad Labem napadeným usnesením rozhodl, že stěžovatel podmíněně odložený trest odnětí svobody vykoná a zařadil ho do věznice s ostrahou. Stěžovatel podal proti usnesení okresního soudu stížnost, kterou Krajský soud v Ústí nad Labem napadeným usnesením zamítl a ztotožnil se se závěry okresního soudu.

3. Stěžovatel v ústavní stížnosti popírá, že by trestnou činnost, za kterou byl předcházejícím rozsudkem v roce 2022 odsouzen, spáchal. Proto podal několik návrhů na povolení obnovy řízení, na které trestní soudy neústavně reagovaly jen přípisem. Stěžovatel dokonce podal návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu, ani na tento návrh však dosud trestní soudy nereagovaly. Stěžovatel místo toho obdržel výzvu k nástupu do výkonu trestu odnětí svobody, kterou trestní soudy na rozdíl od jeho návrhů vyřešily přednostně. Kvůli žádostem na obnovu řízení navrhl odklad výkonu trestu podle § 282 odst. 3 trestního řádu, se kterým se trestní soudy nevypořádaly. Stěžovatel žádá o přednostní projednání věci a o odklad výkonu napadených usnesení.

4. Ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je řádně zastoupen ( až 31 , o Ústavním soudu) a vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svých práv ( téhož zákona). Ústavní stížnost je tedy přípustná.

5. Stěžovatel napadá usnesení, kterými trestní soudy rozhodly, že se neosvědčil a nařídily výkon trestu odnětí svobody. Jeho argumentace se ale s těmito usneseními míjí a směřuje proti postupu trestních soudů při posuzování jeho návrhů na obnovu řízení. Trestní soudy v napadených usneseních návrhy na povolení obnovy samostatně neposuzovaly, jen upozornily, že tyto návrhy "registrují", ovšem nelze je kvůli jejich obsahu považovat za návrhy na povolení obnovy řízení či za jiné opravné prostředky. Stěžovatel v těchto návrzích totiž jen polemizoval se skutkovými závěry pravomocného rozsudku a neuváděl žádné nové skutečnosti. Klíčové pro oba soudy bylo, že odsuzující rozsudek je v právní moci a je vykonatelný (viz bod 25 usnesení krajského soudu). Pokud s tímto posouzením návrhů na povolení obnovy řízení stěžovatel nesouhlasí, má brojit proti postupu trestních soudů ve věci obnovy řízení (ostatně proto podal návrhy na určení lhůty k provedení procesního úkonu), nikoli proti napadeným usnesením.

6. Neústavním pochybením nemůže být ani to, že se trestní soudy nevypořádaly s argumentací stěžovatele týkající se výkladu § 282 odst. 3 trestního řádu (fakultativní odklad výkonu trestu, byl-li podán návrh na povolení obnovy řízení ve prospěch obviněného). Stěžovatel totiž podle trestního spisu vůbec návrh na povolení obnovy řízení nepodal, aplikace tohoto ustanovení proto nepřicházela v úvahu. Trestní soudy s odkazy na ustanovení trestního řádu vysvětlily, proč neshledaly důvody pro odklad výkonu trestu.

7. Ústavní soud nezjistil žádné porušení stěžovatelových základních práv. Ústavní stížnost je návrhem zjevně neopodstatněným, Ústavní soud ji proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl [ ]. Ústavní soud samostatně nerozhodoval o žádosti na přednostní projednání a o návrhu na odklad vykonatelnosti, neboť o ústavní stížnosti rozhodl bezodkladně.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. července 2025

Zdeněk Kühn v. r.

předseda senátu