Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1908/25

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně zpravodajky Lucie Dolanské Bányaiové a soudce Josefa Baxy o ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti KL Plus s.r.o., sídlem Studánky 20, Vyšší Brod, zastoupené JUDr. Ing. Petrem Machálkem, Ph.D., advokátem, sídlem Pivovarská 58/8, Vyškov, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. dubna 2025 č. j. -44, rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. května 2024 č. j. -38, rozhodnutí Státního úřadu inspekce práce ze dne 27. února 2024 č. j. 11241/1.30/23-3 a rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu ze dne 15. listopadu 2023 č. j. 29927/5.30/23-10, za účasti Nejvyššího správního soudu, Krajského soudu v Českých Budějovicích, Státního úřadu inspekce práce, sídlem Kolářská 451/13, Opava, a Oblastního inspektorátu práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu, sídlem Vodní 1629/21, České Budějovice, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

I.

Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí

1. Stěžovatelka se ústavní stížností podle písm. d)y (dále jen "") a a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí s tvrzením, že jimi byla porušena její práva podle , , , , , a 6d (dále jen ""), Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), Dodatkového protokolu k Úmluvě, Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, y základních práv Evropské Unie a y.

2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh vyplývá, že Oblastní inspektorát práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu rozhodnutím ze dne 15. 11. 2023 (dále jen "prvostupňové rozhodnutí") stěžovatelku shledal vinnou ze spáchání přestupku podle , o kontrole (kontrolní řád), a uložil jí pokutu ve výši 35 000 Kč a úhradu nákladů řízení ve výši 1 000 Kč. Stěžovatelka se přestupku dopustila tím, že v rozporu s kontrolního řádu neposkytla součinnost potřebnou pro výkon kontroly zahájené dne 9. 8. 2023, neboť nesplnila výzvu k doložení dokladů vztahujících se k předmětu kontroly. Státní úřad inspekce práce rozhodnutím ze dne 27. 2. 2024 zamítl odvolání stěžovatelky a prvostupňové rozhodnutí potvrdil.

3. Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen "krajský soud") napadeným rozsudkem žalobu stěžovatelky zamítl, přičemž aproboval závěry správních orgánů o tom, že předloženým vysvětlením ze dne 25. 8. 2023 nesplnila povinnost součinnosti. V rozporu s stěžovatelka předložila podání ve vietnamském jazyce bez úředně ověřeného překladu, přestože v oznámení o zahájení kontroly byla poučena o nutnosti předložit písemnosti v českém jazyce, případně s úředně ověřeným překladem podle . Povinnost stěžovatelka nesplnila ani ve lhůtě poskytnuté jí k odstranění vad. K namítané neaplikaci , o inspekci práce, krajský soud konstatoval, že přestupkové řízení bylo zahájeno v souvislosti s porušením povinnosti podle kontrolního řádu, nikoliv podle zákona o inspekci práce. Sankce v celkové výši 35 000 Kč plní funkci represivní i preventivní, není nepřiměřená, přičemž správní orgány za stěžovatelkou spáchaný přestupek mohly stanovit pokutu až do výše 500 000 Kč. Nejvyšší správní soud podanou kasační stížnost stěžovatelky napadeným rozsudkem zamítl, přičemž aproboval závěry krajského soudu.

II.

Argumentace stěžovatelky

4. Stěžovatelka při kontrole součinnost účinně poskytla. Na jejím základě byl zjištěn pachatel přestupku (stavební podnikatel) a byla mu uložena pokuta. Správní orgány i soudy však rozhodly, že součinnost neposkytla a potrestaly ji. Skutečnost, že správní orgány stěžovatelce uložily pokutu za neposkytnutí součinnosti, považuje stěžovatelka za šikanu. Poukazuje na to, že ve spise je založený neověřený překlad jí poskytnutéy ve vietnamském jazyce vyhotovený inspektorem pomocí překladače Google. Stěžovatelka trvá na tom, že podle zásady speciality se na její případ měla aplikovat úprava obsažená v zákona o inspekci práce, nikoliv kontrolního řádu.

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

5. Ústavní soud shledal, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou stěžovatelkou, která byla účastnicí řízení, v nichž byla vydána napadená rozhodnutí. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je řádně zastoupena advokátem v souladu s až 31 . Ústavní stížnost je přípustná, neboť stěžovatelka vyčerpala všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva ( a contrario).

IV.

Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti

6. Stěžovatelka podává ústavní stížnost ve věci, ve které ji správní orgány potrestaly pokutou ve výši 35 000 Kč a uložily jí povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. Jde tedy již svou povahou o věc bagatelní, která zpravidla ústavní intenzity nedosahuje.

7. Právní hranice bagatelnosti nemusí být vždy z hlediska přezkumu Ústavním soudem určující. Posuzovanou věc by Ústavní soud meritorně přezkoumal, pokud by šlo o natolik intenzivní zásah, že by způsobil ve smyslu y kolizi se samotnou podstatou a smyslem dotčeného základního práva, nebo by šlo o případ, v němž posouzení otázky ústavněprávní relevance může mít zásadní význam z hlediska další rozhodovací činnosti obecných soudů. Ústavní soud žádnou z výše uvedených situací, odůvodňující jeho kasační zásah, neshledal. Na skutečnosti, které by svědčily o zvláštním významu a kvalitativním přesahu dané věci a dávaly jí ústavní rozměr, nepoukazuje ani sama stěžovatelka.

8. Ústavní soud nezjistil žádné pochybení, které by opodstatňovalo závěr o porušení základních práv stěžovatelky, proto z uvedených důvodů ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. srpna 2025

Zdeněk Kühn v. r.

předseda senátu