Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1031/25

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Langáška, soudkyně Dity Řepkové a soudce zpravodaje Jana Wintra o ústavních stížnostech 1) X a 2) R. Z., obou zastoupených Mgr. Pavlem Bučinou, advokátem se sídlem T. G. Masaryka 108, Kladno, proti příkazu Okresního soudu Praha-západ k domovní prohlídce a prohlídce jiných prostor a pozemků ze dne 9. ledna 2025 sp. zn. , za účasti Okresního soudu Praha-západ jako účastníka řízení a Krajského ředitelství policie Středočeského kraje a Krajského státního zastupitelství v Praze jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Druhý stěžovatel je jednatelem prvního stěžovatele. Okresní soud Praha-západ vydal příkaz k domovní prohlídce a prohlídce jiných prostor a pozemků - šlo o rodinný dům užívaný druhým stěžovatelem a víceúčelovou stavbu užívanou prvním stěžovatelem. Oba stěžovatelé byli ke dni vydání příkazu osobami prověřovanými ze spáchání zločinu zpronevěry podle , odst. 4 písm. a), odst. 5 písm. a) .

2. Okresní soud v příkazu uvedl, že existuje důvodné podezření, že se skutek, pro který je vedeno trestní řízení, stal (bod 11 příkazu). Informace získané v rámci domovní prohlídky by podle okresního soudu mohly vést ke shromáždění dostatku podkladů pro zahájení trestního stíhání. Účelem je zajištění důkazů, které by bylo v případě pouhé výzvy k jejich vydání možné upravit či zničit ve snaze zabránit vyvození trestněprávní odpovědnosti, a proto se jedná o úkon neodkladný a zároveň neopakovatelný (bod 11 a 12 příkazu). Zásah do soukromí dotčených osob považoval soud vzhledem k okolnostem za přiměřený (bod 13 příkazu).

3. Stěžovatelé podali dvě totožné ústavní stížnosti; fakticky se jedná o totožnou osobu se shodnou argumentací, která pouze vystupuje ve dvou různých postaveních (jako jednatel společnosti a jako fyzická osoba). Ústavní soud proto usnesením ze dne 21. 5. 2025 spojil obě ústavní stížnosti (

a

) ke společnému řízení. Nadále v tomto usnesení označuje oba stěžovatele souhrnně jako "stěžovatel".

4. Stěžovatel podal ústavní stížnost proti příkazu okresního soudu k domovní prohlídce. V záhlaví ústavní stížnosti sice uvedl, že ústavní stížnost směřuje také proti na základě tohoto příkazu provedenému úkonu v trestním řízení ze strany Policie České republiky - Krajského ředitelství policie Středočeského kraje - provedení domovní prohlídky dne 4. 2. 2025 v prostorách ve vlastnictví stěžovatele, avšak v závěrečném petitu ústavní stížnosti navrhl pouze zrušení příkazu k domovní prohlídce; právě petit ústavní stížnosti je přitom určující. Také samotné odůvodnění ústavní stížnosti směřuje primárně proti příkazu k domovní prohlídce, a nikoli proti faktickému průběhu domovní prohlídky.

5. Stěžovatel tvrdí, že příkaz nebyl dostatečně odůvodněn, čímž okresní soud porušil a d. Prohlídka byla provedena navzdory tomu, že stěžovatel chtěl spolupracovat s orgány činnými v trestním řízení. Podle stěžovatele nebyly splněny ani podmínky pro neodkladný a neopakovatelný úkon. Dále se v ústavní stížnosti vyjádřil k "obchodnímu sporu - k základu trestního řízení". Tato část argumentace je však s podstatou napadeného příkazu mimoběžná. Jde ve skutečnosti o obhajobu stěžovatele, co se týče samotného stíhaného skutku, a nikoli o námitky proti příkazu k prohlídce (např. úvahy stěžovatele, zda "není oznamovatel součástí kriminálního uskupení a prověřované osoby jeho pouhou obětí"). Ústavní soud proto tuto část argumentace stěžovatele nerekapituluje.

6. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. V takovém případě postačí, je-li usnesení Ústavního soudu stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá ( ).

7. Byť má ústavní stížnost 9 stran, neobsahuje žádnou věcnou polemiku s obsahem napadeného příkazu, ale pouze obecně tvrdí, že nebyly splněny podmínky pro jeho vydání. V některých částech ústavní stížnosti navíc stěžovatel kopíruje pasáže z judikatury Ústavního soudu, která s napadeným příkazem vůbec nesouvisí, např. co se týče podmínek zajištění peněžních prostředků, když přitom proti příkazu k zajištění věcí ústavní stížnost nesměřuje.

8. V napadeném příkazu k prohlídce jsou, jak plyne již z jeho stručného shrnutí výše, uvedeny všechny podstatné okolnosti posuzované věci a zákonné i ústavní podmínky pro jeho vydání. Příkaz zejména obsahuje odůvodnění neodkladnosti a neopakovatelnosti úkonu, důvodnosti podezření, že se skutek stal, a označení věcí, které mají být při prohlídce nalezeny či zjištěny. Příkaz splňuje všechny náležitosti vyžadované judikaturou Ústavního soudu (např. nálezy

sp. zn.

či

). Pokud stěžovatel tvrdí, že v posuzované věci nenastala žádná z typických situací, které Ústavní soud uvedl v bodě 54 nálezu

sp. zn.

, toto tvrzení jednak není pravdivé, jelikož napadený příkaz je odůvodněn okolnostmi pod písm. c) bodu 54 nálezu, a současně tyto situace byly Ústavním soudem uvedeny pouze jako typické v praxi (ilustrativní), nikoli jako kritéria ústavnosti každého příkazu k prohlídce.

9. Skutečnost, že se stěžovatel podle jeho tvrzení chtěl účastnit vyšetřovacích úkonů, není překážkou provedení neodkladného a neopakovatelného úkonu, pokud soud dospěje k závěru, že je tu riziko zničení nebo ztráty důkazu, tedy pokud je naplněna zákonná podmínka podle § 160 odst. 4 trestního řádu. Tento závěr okresní soud řádně odůvodnil.

10. Ústavní soud proto ze všech výše uvedených důvodů mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl ústavní stížnost podle jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. července 2025

Tomáš Langášek, v. r.

předseda senátu