Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 586/25

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Langáška, soudkyně zpravodajky Dity Řepkové a soudce Jana Wintra o ústavní stížnosti stěžovatele Josefa Beneše, právně zastoupeného Mgr. Robertem Novotným, advokátem, sídlem Jeseniova 1151/55, Praha 3, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2024 č. j. -98, rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. května 2024 č. j. -69 a rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne 19. dubna 2023 č. j. -36, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Ústí nad Labem a Okresního soudu v Teplicích, jako účastníků řízení, a I. C. Finance Corp., s. r. o., IČ: 27126803, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Obsah napadených rozhodnutí a argumentace stěžovatele

1. Ústavní stížností podle písm. d) y (dále jen " ") a a násl. , o Ústavním soudu, se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí s tvrzením, že jimi došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv chráněných d.

2. Okresní soud v Teplicích (dále jen "okresní soud") rozhodl rozsudkem pro zmeškání ze dne 19. 4. 2023 č. j. -36, tak, že stěžovatel je povinen zaplatit vedlejší účastnici částku 450 000 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění rozsudku uvedl, že částka představuje dluh stěžovatele vzniklý v důsledku porušování povinností vyplývajících mu ze smluv o zápůjčce. Stěžovatel se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Vedlejší účastnice navrhla při tomto jednání vydání rozsudku pro zmeškání a okresní soud shledal, že jsou splněny podmínky pro jeho vydání. Proti rozsudku okresního soudu podal stěžovatel odvolání. Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen "krajský soud") rozsudkem ze dne 15. 5. 2024 č. j. -69 rozsudek okresního soudu potvrdil. V odůvodnění uvedl, že byly splněny všechny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání a nejedná se o situaci, kdy účastník zřejmě neúmyslně zmeškal první jednání soudu, ačkoliv jinak vyvíjel veškeré potřebné procesní aktivity ve vztahu k soudnímu řízení.

3. Rozsudek krajského soudu napadl stěžovatel dovoláním, které Nejvyšší soud , (dále jen " "), odmítl v záhlaví označeným usnesením, neboť nebyly naplněny podmínky přípustnosti dovolání stanovené v

4. Proti rozsudku okresního soudu a krajského soudu a usnesení Nejvyššího soudu podal stěžovatel ústavní stížnost, ve které uvádí čtyři okruhy námitek. Za prvé se vymezuje proti vydání rozsudku pro zmeškání a tvrdí, že od počátku nebyl pasivní, byla zřejmá jeho snaha se bránit a pro vydání rozsudku pro zmeškání nebyly splněny materiální podmínky vyplývající z judikatury Ústavního soudu. Za druhé vytýká okresnímu soudu, že jej nepoučil o možnosti podat návrh na zrušení jeho rozsudku v případě zmeškání jednání z omluvitelného důvodu. Za třetí argumentuje opomenutými důkazy, neboť v podání ze dne 12. 1. 2023 navrhl provést obsah určitých dokumentů, avšak okresní soud o těchto důkazních návrzích nerozhodl. Za čtvrté nesouhlasí s tím, že Nejvyšší soud odmítl jeho dovolání jako nepřípustné, přičemž má za to, že z hlediska zákona naplnil veškeré předpoklady přípustnosti dovolání.

II.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem a vlastní posouzení věci

5. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, v němž byla napadená rozhodnutí vydána, a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je právně zastoupen v souladu s až 31 a ústavní stížnost je přípustná, neboť stěžovatel vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva ( téhož zákona a contrario).

6. Ústavní soud připomíná, že jako soudní orgán ochrany ústavnosti je oprávněn do rozhodovací činnosti ostatních soudů zasahovat jen tehdy, postihují-li chybná interpretace nebo aplikace podústavního práva nepřípustně některé z ústavně zaručených základních práv či svobod nebo je v rozporu s požadavky spravedlivého (řádného) procesu a s obecně sdílenými zásadami spravedlnosti. Postup v soudním řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu, výklad jiných než ústavních předpisů, jakož i jejich aplikace při řešení konkrétních případů a věcné posouzení předmětu sporu, přísluší civilním soudům.

7. Ústavní soud posoudil ústavní stížnost v kontextu uvedených zásad a dospěl k závěru, že se jedná o návrh zjevně neopodstatněný.

8. Pokud jde o rozhodnutí rozsudkem pro zmeškání, k jeho vydání je třeba naplnit formální podmínky vyplývající ze , ve znění pozdějších předpisů (dále " ") a materiální podmínky vyplývající z judikatury Ústavního soudu a Nejvyššího soudu. Formální podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání byly v posuzovaném případě splněny, jak vyplývá z napadených rozhodnutí. Ostatně ani sám stěžovatel - řádně zastoupený advokátem - jejich nedostatek nenamítá a argumentuje pouze nenaplněním materiálních podmínek pro rozhodnutí rozsudkem pro zmeškání.

9. Materiální podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání vyplývají z použití slovesa "může" v ("může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání"), které znamená, že soud při splnění formálních podmínek uvedených v může, ale nemusí, rozsudek pro zmeškání vydat. První a nejdůležitější materiální podmínkou kontumačního rozsudku je absence procesní aktivity žalovaného. Obecný soud rozsudek pro zmeškání nesmí vydat, pokud se na jednání nedostavil jinak procesně aktivní žalovaný. Druhá materiální podmínka spočívá v rozlišování mezi zmeškáním jednání a pouhým zpožděním. Dále se mezi materiální limity řadí - nemožnost vydat rozsudek pro zmeškání v situacích, kdy je obecnému soudu známo, že se žalovaný nedostavil na jednání z důvodu živelní pohromy nebo jiné neodvratné události či v případech, kdy jsou na žalovaného podány desítky či stovky žalob, které ve svém kumulativním účinku představují šikanózní podání, a žalovaný zmešká jednání jen u jedné z nich. Obecné soudy musí také pečlivě zvažovat aplikaci rozsudku pro zmeškání v případech, kdy byla žalovanému doručena žaloba a předvolání k jednání podle , tedy na základě tzv. fikce doručení (nález ze dne 28. 1. 2014

sp. zn.

).

10. Pro posuzovanou věc je stěžejní první zmíněná materiální podmínka, a sice absence procesní aktivity stěžovatele. Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že aktivita stěžovatele v řízení spočívala v tom, že podáním ze dne 21. 11. 2022 k žalobě sdělil, že k ujednání zápůjčky nedošlo, plnění bylo provedeno z jiného právního důvodu, a že se podrobněji vyjádří později již se zvoleným advokátem, přičemž žádal o lhůtu nejméně 60 dní. V podání ze dne 12. 1. 2023 vyjádřil nesouhlas s tím, aby bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. K žalobě uvedl, že jde o protiplnění za podíl ve společnosti stěžovatele, přičemž předloží pro své tvrzení další důkazy nejpozději při prvním jednání ve věci. Dne 21. 3. 2023 bylo stěžovateli doručeno předvolání k prvnímu jednání, které se konalo dne 19. 4. 2023. K tomuto jednání se stěžovatel bez omluvy či podání žádosti o odročení jednání nedostavil.

11. Ústavní soud je toho názoru, že uvedený postup stěžovatele lze označit za absenci procesní aktivity, dokonce snad i za snahu o prodlužování řízení. Nelze tedy shledat, že okresní soud zanedbal posouzení materiálních podmínek pro vydání rozsudku pro zmeškání a v případě jinak procesně aktivního stěžovatele rozhodl kontumačním rozsudkem jen pro jeho nepřítomnost při prvním jednání. Materiální podmínky byly v posuzované věci naplněny, okresní soud nepochybil, když využil možnosti vydat rozsudek pro zmeškání, tímto krokem nebylo zasaženo do základních práv stěžovatele. Nadto lze podotknout, že stěžovatel se k jednání nedostavil z důvodu lékařského zákroku, o kterém okresní soud na základě konzultace s lékařem zjistil, že předpokládá objednání dopředu, tudíž o něm stěžovatel zcela určitě věděl dostatečně dlouhou dobu a mohl se z příslušného jednání omluvit.

12. K dalším námitkám stěžovatele pak Ústavní soud jen ve zkratce konstatuje, že poučení o možnosti podat návrh na zrušení rozsudku pro zmeškání nepatří mezi obligatorní náležitosti příslušného rozsudku. V podání ze dne 12. 1. 2023 stěžovatel nenavrhl k provedení žádný důkaz. Nejvyšší soud v napadeném usnesení přehledně a logicky vysvětlil, že jedna z otázek nadnesených stěžovatelem nezaložila přípustnost dovolání, neboť její řešení nemůže mít vliv na posouzení předpokladů pro vydání rozsudku pro zmeškání, u druhé otázky Nejvyšší soud dospěl k závěru, že se při jejím řešení krajský soud neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu a Ústavního soudu. Postupu Nejvyššího soudu ani odůvodnění napadeného usnesení není co vytknout.

13. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle jako zjevně neopodstatněnou odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. srpna 2025

Tomáš Langášek v. r.

předseda senátu