Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1782/25

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Pavla Šámala, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Jiřího Přibáně o ústavní stížnosti stěžovatele X, zastoupené Mgr. Pavlem Bučinou, advokátem, sídlem T. G. Masaryka 108, Kladno, proti usnesení Krajského soudu v Praze sp. zn. ze dne 27. března 2025, za účasti Krajského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, SKPV, OHV, 1. oddělení, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor hospodářské kriminality, 1. oddělení ("policejní orgán"), zajistila usnesením č. j. KRPS-228278-287/TČ-2023-010081-ODKL ze dne 7. 2. 2025 jako náhradní hodnotu podle § 79a odst. 1 trestního řádu peněžní prostředky až do výše 55 000 000 Kč na účtech stěžovatelky specifikovaných pod body a) - e) výroku. Krajský soud v Praze ("krajský soud") napadeným usnesením zrušil usnesení policejního orgánu v bodech d) a e); v ostatním zůstalo rozhodnutí nezměněno.

2. Řádně zastoupená stěžovatelka ve své včas podané ústavní stížnosti splňující požadavky , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (""), namítá porušení svých práv, zakotvených v , a v d ("Listina").

3. Podle stěžovatelky bylo napadené usnesení odůvodněno pouze obecně a formálně, není dostatečně individualizované, omezení není přiměřené a ohrožuje její existenci. Stěžovatelka je přesvědčena, že orgány činné v trestním řízení nerespektovaly princip proporcionality a porušily presumpci neviny, neboť zajišťovací opatření není dostatečně silně podepřeno důkazy a nebyli vyslechnuti relevantní svědci. Orgány činné v trestním řízení převzaly tvrzení poškozeného, která nebyla v civilním řízení prokázána a nebyl ani vyslechnut statutární zástupce stěžovatelky. K tomu stěžovatelka odkázala na nálezy Ústavního soudu

sp. zn.

ze dne 14. listopadu 2017 (N 210/87 SbNU 429) nebo

sp. zn.

ze dne 2. prosince 2013 (N 206/71 SbNU 429) a navrhla zrušit napadené usnesení.

4. Ústavní soud se seznámil s napadeným rozhodnutím a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Ústavní soud je soudní orgán ochrany ústavnosti

(y), nikoli další instancí v systému orgánů veřejné moci. Ve vztahu k procesnímu postupu orgánů činných v trestním řízení reaguje pouze na taková pochybení při aplikaci trestně-procesních předpisů, která mají reálné negativní dopady na ústavně zaručená práva nebo svobody. Jinými slovy, Ústavní soud zasahuje do rozhodovací činnosti orgánů činných v trestním řízení až tehdy, zjistí-li porušení "běžné zákonnosti", a nadto i základního práva nebo svobody; v řízení o ústavní stížnosti není sama o sobě významná "nesprávnost" napadeného rozhodnutí, ať je dovozována z hmotného či procesního práva.

5. Majetkové zajišťovací instituty upravené v § 79 a násl. trestního řádu jsou opatřeními zasahujícími do základního práva na pokojné užívání majetku, na něž se vztahuje ochrana podle y či Protokolu. Podle judikatury Ústavního soudu [například nález

sp. zn.

ze dne 13. srpna 2015 (N 147/78 SbNU 275)] jde o prostředek dočasný, zatímní a zajišťovací, nepředstavující konečné rozhodnutí ve věci. Při posouzení ústavnosti takových dočasných majetkových zajišťovacích institutů vychází Ústavní soud z jejich smyslu a účelu, kterým je náležité zjištění trestné činnosti, potrestání pachatelů a snaha co nejvíce eliminovat škodu způsobenou trestnou činností [

sp. zn.

ze dne 2. prosince 2013 (N 206/71 SbNU 429) či usnesení

sp. zn.

ze dne 1. července 2004 (všechna rozhodnutí na https://nalus.usoud.cz)]. Omezení majetkových práv zákonem stanoveným postupem a ze zákonných důvodů není zbavením vlastnického práva, ale je opatřením týkajícím se užívání majetku [viz nález

sp. zn.

ze dne 30. ledna 2008 (N 25/48 SbNU 291)] a neznamená ani porušení presumpce neviny (y). V průběhu řízení je možné i opakovaně žádat o zrušení zajištění; v okamžiku, kdy není nutné pro účely trestního řízení, mohou je orgány činné v trestním řízení omezit či zrušit i bez návrhu.

6. Z usnesení policejního orgánu se podává, že v trestním řízení pro podezření z trestného činu zpronevěry podle a 5 písm. a) jsou prověřovány osoby se vztahem ke stěžovatelce (statutární zástupce aj.), které měly na stěžovatelku převést aktiva společností poškozeného a způsobit škodu přesahující 90 milionů korun. Předchozí zajištění majetku (cca 34 milionů korun) nebylo dostačující, a proto byly zajištěny i peněžní prostředky (na specifikovaných účtech činil zůstatek necelých sedm milionů korun). S ohledem na zásadu přiměřenosti a nezbytnosti zajišťovacího opatření, i s přihlédnutím k presumpci neviny, aby zajištění nebylo pro stěžovatelku fatální a mohla nadále vyvíjet svou činnost, nebyly zajištěny všechny její účty. V napadeném usnesení krajský soud reagoval na stěžovatelčinu polemiku a zohlednil i předchozí zánik dvou účtů. Podle krajského soudu jsou však vyslovená podezření důvodná, stejně jako zajištění náhradní hodnoty. K odkazu na probíhající občanskoprávní řízení krajský soud uvedl, že orgány činné v trestním řízení nemohou rezignovat na svoji povinnost prověřit podezřelé okolnosti, a proto vychází z vlastních poznatků, které jsou v počátku řízení založeny pouze na pravděpodobnosti, že se konkrétní skutek (trestný čin) stal. Pro zajištění majetku v této fázi řízení postačuje jistá míra pravděpodobnosti a rozhodnutí (omezení) není končené; skutečně zajištěné prostředky stěžovatelky zdaleka nedosahují limitní částky a stěžovatelka má možnost pro svoji činnost využívat další nezajištěný účet.

7. Z napadeného usnesení je seznatelné, jaké důvody krajský soud vedly k jeho vydání, jeho odůvodnění odpovídá příslušnému stadiu trestního řízení a z ústavně-právního pohledu obstojí.

8. Z judikatury Ústavního soudu jsou patrné požadavky, které by měla rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení při aplikaci majetkových zajišťovacích institutů splnit. Rozhodnutí musí mít zákonný podklad (y), musí být vydána příslušným orgánem (, y), nemohou být projevem svévole (y a a 3y) a musí být odůvodněna. Rozsah zajištěného majetku musí být přiměřený nejen sledovanému cíli, tedy náležitému zjištění trestné činnosti a spravedlivému potrestání pachatelů, ale i snaze co nejvíce eliminovat a reparovat způsobenou škodu (nález

sp. zn.

). Napadené usnesení uvedené požadavky splňuje.

9. Na základě výše uvedených důvodů proto Ústavní soud odmítl stížnost podle , mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. srpna 2025

Pavel Šámal v. r.

předseda senátu