Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2220/25

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Langáška (soudce zpravodaj), soudkyně Dity Řepkové a soudce Jana Wintra o ústavní stížnosti stěžovatelky JUDr. Ivy Pavlíkové, Ph.D., advokátky, sídlem Kubišova 49/1303, Praha 8, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. května 2025 č. j. -532 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 13. ledna 2025 č. j. -489, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 9 jako účastníků řízení a Ing. Václava Řeháka a RNDr. Milady Řehákové, Ph.D., jako vedlejších účastníků řízení takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatelka byla jako advokátka ustanovena zástupkyní vedlejší účastnici v řízení o správě společného jmění manželů, které zahájil žalobou vedlejší účastník. V tomto řízení obecné soudy rozhodly o tom, který z vedlejších účastníků je oprávněn výlučně užívat konkrétní nemovité věci (celkem dvě - pozemek s rodinným domem a bytovou jednotku) a jaké částky jsou povinni si navzájem platit za toto užívání.

2. Po pravomocném skončení sporu Obvodní soud pro Prahu 9 (dále jen "obvodní soud") přiznal stěžovatelce odměnu za zastupování vedlejší účastnice v odvolacím řízení (odměnu za zastupování v řízení před soudem prvního stupně přiznal obvodní soud dříve a není předmětem nyní projednávané ústavní stížnosti; stěžovatelka proti ní brojila ústavní stížností vedenou pod

sp. zn.

). Obvodní soud dospěl k závěru, že stěžovatelce přísluší odměna v celkové výši 4 900,50 Kč. Městský soud v Praze (dále jen "městský soud") na základě odvolání stěžovatelky usnesení obvodního soudu potvrdil.

3. Stěžovatelka napadá ústavní stížností usnesení obvodního a městského soudu s tvrzením, že jimi bylo porušeno její právo na spravedlivý proces podle d (dále jen "") ve spojitosti s Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, dále právo na právní pomoc podle y, právo na spravedlivou odměnu za práci podle y a právo na podnikání podle y.

4. Ústavní soud dospěl k závěru, že je ústavní stížnost zjevně neopodstatněná.

5. Předně je potřeba poznamenat, že Ústavní soud již rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatelky ve věci

sp. zn.

a odmítl ji jako zjevně neopodstatněnou. V ní stěžovatelka brojila proti rozhodnutím totožných soudů o přiznání odměny ve stejném sporu, pouze se jednalo o odměnu za zastupování v řízení před soudem prvního stupně. Stěžovatelka nyní uplatňuje obdobnou argumentaci - prakticky jediným rozdílem je, že se jedná o odměnu za zastupování v odvolacím řízení. Ústavní soud proto v této věci pro bližší odůvodnění odkazuje právě na usnesení ze dne 30. července 2025

sp. zn.

, v němž vysvětlil, proč neshledal porušení základních práv stěžovatelky, a nemá důvod se od těchto závěrů jakkoliv odchylovat.

6. Ústavní soud pouze dodává, že ani v této věci stěžovatelka ve své ústavní stížnosti neuvedla žádnou kvalifikovanou ústavněprávní argumentaci, která by zakládala důvod k zásahu Ústavního soudu do činnosti obecných soudů. Neuvádí žádné mimořádné okolnosti, které by dokládaly, že projednávaná věc svým významem přesahuje její vlastní zájmy [viz stanovisko pléna ze dne 5. března 2025 sp. zn. (97/2025 Sb.), bod 34]. Opět pouze zpochybňuje aplikaci jednotlivých ustanovení podzákonného předpisu - advokátního tarifu.

7. Za této situace proto Ústavní soud ústavní stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. srpna 2025

Tomáš Langášek v. r.

předseda senátu