Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2719/25

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Milanem Hulmákem o ústavní stížnosti stěžovatelky Ing. Niny Misařové, zastoupené JUDr. Jakubem Vaňkem, advokátem, sídlem Italská 753/27, Praha 2, proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17. června 2025 č. j. -255, za účasti Nejvyššího soudu, jako účastníka řízení, a Ing. Kateřiny Vorlíčkové, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

I. Ústavní stížnost se odmítá.II. Stěžovatelce se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Stěžovatelka se, s odvoláním na porušení jejích práv podle a 3, , , , , , a d a , a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a y základních práv EU domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí Nejvyššího soudu, kterým zrušil rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 4. 12. 2024 č. j. -225 a rozsudek Okresního soudu v Nymburce ze dne 27. 6. 2024 č. j. -198 a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Zároveň stěžovatelka požádala o přednostní projednání věci a přiznání náhrady nákladů řízení.

2. Ještě dříve, než mohl Ústavní soud přikročit k věcnému projednání ústavní stížnosti, posoudil splnění formálních požadavků řízení kladených na takový návrh , o Ústavním soudu, přičemž shledal, že ústavní stížnost je nepřípustná.

3. Pojmovým znakem procesního institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovatelce k ochraně jejího práva poskytuje (viz ), a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny protiústavní stav napravit (věc je pro ně uzavřena). Z výše uvedeného vyplývá, že stanoví-li právní předpis, že v určité procesní situaci je k rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob příslušný konkrétní orgán veřejné moci, nemůže Ústavní soud do jeho postavení zasáhnout tím, že by ve věci sám rozhodl dříve než tento orgán. Princip právního státu takové souběžné rozhodování nepřipouští.

4. V posuzované věci byla ústavní stížnost podána za situace, kdy v řízení nebylo dosud vydáno konečné rozhodnutí ve věci. Posuzovaná věc se nyní nachází ve fázi řízení před okresním soudem. V daném procesním stadiu Ústavní soud v rámci své u a stanovené pravomoci, jíž musí pečlivě dbát, není povolán k námitkám předestřeným stěžovatelkou v ústavní stížnosti vyvozovat žádné závěry. Ústavní stížností totiž není napadeno rozhodnutí podle písm. d) y a , které by bylo schopno samo o sobě zasáhnout do základních práv nebo svobod stěžovatelky, a bylo tak způsobilé přezkumu Ústavním soudem v mezích jeho pravomoci. Stěžovatelka nadto netvrdila a Ústavní soud ani neshledal výjimečné okolnosti vylučující nepřípustnost ústavní stížnosti [ a b) ].

5. V souvislosti se zveřejňováním rozhodnutí Nejvyššího soudu na úřední desce odkazuje Ústavní soud pro informaci na y, a 6 a nález ze dne 18. 6. 2019

sp. zn.

(N 115/94 SbNU 370).

6. Ústavní soud vzhledem k výše uvedenému uzavírá, že ve věci neshledal důvod ke svému zásahu do rozhodování obecných soudů. Ústavní soud mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení ústavní stížnost odmítl podle jako návrh nepřípustný.

7. Stěžovatelka požádala o přiznání náhrady nákladů řízení, s ohledem na výsledek řízení ji soud nepřiznal ( ).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 24. září 2025

Milan Hulmák v. r.

soudce zpravodaj