Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2537/25

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna (soudce zpravodaje), soudkyně Lucie Dolanské Bányaiové a soudce Josefa Fialy o ústavní stížnosti stěžovatelky V. B., zastoupené Mgr. Veronikou Ščukovou, advokátkou, sídlem Bráfova tř. 764/50, Třebíč, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. června 2025 č. j. -48, za účasti Krajského soudu v Českých Budějovicích, jako účastníka řízení, a P. S., a nezl. S. S., jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatelka požaduje zrušit v záhlaví označené rozhodnutí. Tvrdí, že krajský soud porušil její ústavně zaručená práva zakotvená v a d a a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Z ústavní stížnosti, napadeného rozhodnutí a dalších listin plyne následující. V této věci probíhá jednak řízení o úpravě poměrů nezletilého dítěte, jednak řízení o určení místa jeho bydliště. Obě řízení se vedou před Okresním soudem v Českém Krumlově, a to na základě návrhu otce (první vedlejší účastník). Stěžovatelka namítla místní nepříslušnost okresního soudu. Soud její námitku zamítl. Stěžovatelka se z původního bydliště odstěhovala s nezletilým synem, a to natrvalo, neprokázala však, že trvalou změnu bydliště syna učinila se souhlasem otce. Naopak, otcovy SMS zprávy a jeho právní kroky nasvědčují, že změna bydliště měla vzhledem k napjatým vztahům mezi rodiči jen dočasný charakter (usnesení okresního soudu ze dne 28. 4. 2025 č. j. -34). Krajský soud v Českých Budějovicích odvolání nevyhověl a usnesení okresního soudu napadeným usnesením potvrdil.

3. Ve stručné ústavní stížnosti stěžovatelka namítá, že krajský soud své rozhodnutí vůbec neodůvodnil. Bez dalšího jen odkázal na usnesení okresního soudu a nic bližšího neuvedl. Navíc opomenul její dílčí námitku (údajný souhlas otce se změnou bydliště nezletilého).

4. Ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou stěžovatelkou. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je řádně zastoupena ( až 31 , o Ústavním soudu). Vyčerpala též všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svých práv ( téhož zákona). Ústavní stížnost je přípustná.

5. V právní úpravě místní příslušnosti soudů se zrcadlí ústavní právo na zákonného soudce ( y). Ústavní soud u rozhodnutí o místní příslušnosti přezkoumává, zda rozhodnutí civilních soudů bylo svévolné, či nikoli. Jeho úkolem však není perfekcionisticky napravovat jakékoli možné vady [srov. nálezy ze dne 25. 2. 2020

sp. zn.

(N 35/98 SbNU 368), bod 17, a ze dne 12. 3. 2009

sp. zn.

(N 54/52 SbNU 539), bod 34].

6. V nynější věci krajský soud rozhodl ústavně konformně. Byť stručně, zohlednil všechny argumenty, vyhodnotil je a dospěl k témuž závěru, jako okresní soud. Do okamžiku, než se stěžovatelka odstěhovala, žil nezletilý syn ve společném bydlišti v soudním obvodu okresního soudu. Okolnosti nynějšího případu napovídají, že změna bydliště byla vskutku jen dočasná. Jde tedy o jinou klíčovou skutečnost, která předurčila místně příslušný soud ( , o zvláštních řízeních soudních). Navíc otci nebyla nynější věc lhostejná - podnikl celou řadu kroků k nápravě podle něj nežádoucího stavu. Pokud krajský soud neřekl k věci nic nového, není to nutně neústavní. Odvolací soudy si smí se souhlasnou poznámkou osvojit dřívější závěry za předpokladu, že nižší soud se vypořádal se všemi podstatnými argumenty. Na jiné, pro věc nevýznamné argumenty není třeba zvlášť ani výslovně reagovat (v judikatuře ESLP srov. rozsudek ze dne 17. 7. 2018 Petrović proti Černé Hoře, č. 18116/15, až , a rozsudek velkého senátu ze dne 21. 1. 1999 García Ruiz proti Španělsku, č. 30544/96, ).

7. Stěžovatelka naznačuje, že civilní soudy měly použít § 5 zákona o zvláštních řízeních soudních, tj. přenést místní příslušnost na Okresní soud v Jindřichově Hradci. Aplikace tohoto ustanovení je ovšem podmíněná [nález ze dne 23. 2. 2021

sp. zn.

(N 39/104 SbNU 403), body 28 až 30]. Klíčovým je zde nejlepší zájem dítěte. Příslušným je ten soud, který má nejlepší předpoklady k rozhodování. Geografická blízkost soudu není rozhodujícím hlediskem. Soudy musí též zohlednit jiné okolnosti a oprávněné zájmy rodičů. Že se bydliště dítěte fakticky změnilo, není tedy určující (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2013 sp. zn. , č. 39/2014 Sb. rozh. civ.; v navazující judikatuře usnesení ze dne 2. 3. 2017 sp. zn. ).

8. Ústavní soud nezjistil žádné porušení ústavně zaručených práv stěžovatelky. Odmítl proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jako návrh zjevně neopodstatněný [ ].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. září 2025

Zdeněk Kühn v. r.

předseda senátu