Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2342/25

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Svatoněm o ústavní stížnosti stěžovatelky E. D., proti jinému zásahu Krajského soudu v Hradci Králové v řízení sp. zn. , za účasti Krajského soudu v Hradci Králové, jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Dne 12. 8. 2025 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost stěžovatelky proti jinému zásahu Krajského soudu v Hradci Králové v řízení sp. zn. , spočívajícím ve shromažďování osobních údajů stěžovatelky.

2. Z ústavní stížnosti a přípisu krajského soudu vyplývá, že stěžovatelka je v řízení vedeném před nalézacím soudem pod sp. zn. advokátkou a současně partnerkou účastníka (otce) v opatrovnickém řízení, v němž je řešena jeho vyživovací povinnost. V řízení byly zjišťovány majetkové poměry otcovy domácnosti, v níž žije i stěžovatelka, s ohledem na nutnost ověřit fakticitu životní úrovně otce. Podle stěžovatelky krajský soud nepřiměřeně a bez právního důvodu zjišťuje a shromažďuje její osobní údaje, týkající se jejího majetku, a dopouští se tak protiústavního zásahu do jejích ústavně zaručených práv na ochranu soukromí a na informační sebeurčení podle a 3 d.

3. Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). V posuzované věci dospěl k závěru, že tyto podmínky splněny nejsou.

4. Podle je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, pokud stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( téhož zákona); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( téhož zákona).

5. Z citovaných ustanovení vyplývá, že ústavní stížnost představuje zvláštní procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, který je vůči ostatním prostředkům ve vztahu subsidiarity. Ochrana ústavnosti není a ani z povahy věci nemůže být úkolem pouze Ústavního soudu, nýbrž je úkolem všech orgánů veřejné moci, a Ústavní soud může zasáhnout až v případě věcí pravomocně skončených, v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem, tedy především procesními prostředky, které vyplývají z příslušných právních norem upravujících dané řízení.

6. V nyní posuzované věci se stěžovatelka dovolává ochrany osobních údajů, přičemž se obrací přímo na Ústavní soud, aniž by předtím vyčerpala jakýkoliv řádný prostředek nápravy.

7. Stěžovatelka výslovně v ústavní stížnosti uvádí, že se v průběhu odvolacího opatrovnického řízení bránila sdělení svého bydliště a data narození, avšak v absenci samotného poučení ze strany krajského soudu jako správce osobních údajů dle GDPR zásah nespatřuje. Zásah spatřuje v tom, že v průběhu odvolacího řízení krajský soud vyzval řadu orgánů k poskytnutí informací týkajících se jejích majetkových poměrů. V samotném soudním řízení stěžovatelka požadovala odstranění údajů ze spisu, soud však přesto provedl dokazování těmito údaji. Stěžovatelka dodává, že krajský soud vůbec nebyl oprávněn její majetkové poměry v opatrovnickém řízení zjišťovat.

8. Ochrana osobních údajů vychází z Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES. Zákonodárce s možností dozoru (instančního či v případě vrcholných soudů sebedozoru) nad soudy v souvislosti se zpracováním osobních údajů výslovně počítá a zajišťuje jej prostřednictvím , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích).

9. Z ustanovení § 122b a násl. zákona o soudech a soudcích vyplývá, že příslušný orgán sleduje soulad postupu soudu s právními předpisy v oblasti ochrany osobních údajů při zpracování osobních údajů, jsou-li zpracovávány v souvislosti s činností soudů související s projednáváním a rozhodováním sporů a jiných věcí a činnostmi s tím nezbytně spojenými patřícími do jejich pravomoci podle zákonů o občanském soudním řízení. Za tímto účelem přijímá tento orgán, což je společný pověřenec Krajského soudu v Hradci Králové a Ministerstva spravedlnosti České republiky, podněty týkající se zpracování osobních údajů. Případný podnět je tedy nejprve třeba směřovat k tomuto pověřenci.

10. Lze tedy uzavřít, že věcné požadavky co do zpracování osobních údajů soudy mají být - v rovině správní - monitorovány na základě podnětu samotnými soudy, resp. příslušnými pověřenci. Z ústavní stížnosti nevyplývá, že by stěžovatelka tento procesní nástroj sloužící k ochraně tvrzených porušených práv na ochranu osobních údajů využila. V nyní posuzovaném případě se stěžovatelka neobrátila na příslušného pověřence ve věci ochrany osobních údajů (eventuálně na Úřad na ochranu osobních údajů), ani na příslušné soudy zásahovou žalobou podle , . Ústavní stížnost obecně (a tím spíše ústavní stížnost zásahová) však vychází z principu subsidiarity. Ústavní soud zpravidla není oprávněn se těmito otázkami zabývat jako první. V tomto případě Ústavní soud neshledal důvody k postupu dle (přesah vlastních zájmů stěžovatelky), který teprve by mohl vést k prominutí nesplnění podmínky vyčerpání všech prostředků k ochraně práva.

11. Nad rámec Ústavní soud podotýká, že stěžovatelka svou zásahovou ústavní stížnost směřovala proti shromažďování údajů přímo krajským soudem. Ten ale eviduje pouze tzv. "sběrný spis", v němž je založeno toliko odvolání a rozhodnutí krajského soudu ve věci samé. Kompletní spisový materiál s veškerými osobními údaji stěžovatelky se tak v tuto chvíli nachází u nalézacího soudu, u kterého se jako u jediného článku soudní soustavy sbíhá kompletní spisový materiál všech instancí. Spis, jehož obsahem jsou y týkající se stěžovatelky, se nachází u Okresního soudu v Hradci Králové a je u tohoto soudu veden pod sp. zn. .

12. Protože stěžovatelka nevyčerpala řádným způsobem všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejích práv poskytuje, ústavní stížnost je nutno považovat za nepřípustnou, a jako takovou ji soudce zpravodaj podle odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. září 2025

Jan Svatoň v. r.

soudce zpravodaj