Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1830/25

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Langáška, soudkyně zpravodajky Dity Řepkové a soudce Jana Wintra o ústavní stížnosti stěžovatele P. B., právně zastoupeného Mgr. Terezou Krákorovou, advokátkou, se sídlem Navrátilova 675/3, Praha 1, proti výroku II rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. března 2025 č. j. -425, za účasti Krajského soudu v Českých Budějovicích, jako účastníka řízení, a D. B. a M. B., jako vedlejších účastnic řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Obsah napadených rozhodnutí a argumentace stěžovatele

1. Ústavní stížností podle písm. d) y a a násl. se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označeného výroku rozhodnutí s tvrzením, že jím došlo k porušení , a d a a Úmluvy o právech dítěte.

2. V posuzované věci rozhodovaly obecné soudy o návrhu otce (stěžovatele) i matky (vedlejší účastnice D. B.) na změnu úpravy poměrů k nezletilé M. B. Výrokem II rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen "krajský soud") ze dne 20. 3. 2025 č. j. -425, byla nezletilá svěřena do střídavé péče rodičů tak, že v péči stěžovatele je v každém sudém týdnu od pondělí od 8:00 hodin do středy do 8:00 hodin a od pátku od 8:00 hodin do neděle do 18:00 hodin a v péči matky je v sudém týdnu od středy 8:00 hodin do pátku do 8:00 hodin a od neděle 18:00 hodin, celý lichý týden do pondělí 8:00 hodin v následujícím sudém týdnu. K předání nezletilé má docházet v 8:00 hodin prostřednictvím školského zařízení a v případě uzavření školského zařízení nebo nebude-li nezletilá ve školském zařízení přítomna a v neděli v sudém týdnu v 18:00 hodin v místě předávajícího rodiče. Napadeným výrokem II dále krajský soud rozhodl o péči o nezletilou v době letních prázdnin a vánočních svátků. Dalšími výroky pak krajský soud rozhodoval o výživném. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že ve vzájemných vyhrocených konfliktních situacích (rodiče na sebe podívají trestní oznámení, dochází k zásahům policie a výraznému zhoršení jejich jednání při předání nezletilé) bylo nutno shledat změnu poměrů a tedy předchozí dohodu uzavřenou rodiči změnit. Pokud jde o přání nezletilé prezentované matkou (být v péči matky), krajský soud toto nemohl zcela převzít, protože nezletilá není dostatečně rozumově a emocionálně vyspělá, aby její přání mohlo být zásadním vodítkem. Navíc z vyjádření opatrovníka vyplynulo, že nezletilá se jeví být v péči stěžovatele spokojená. Vzhledem k tomu a s cílem minimalizovat kontakt rodičů při předávání rozhodl krajský soud o úpravě péče tak, jak je uvedeno výše. Krajský soud neshledal změnu poměrů, která by měla vést k rozšíření péče stěžovatele, kterého se tento domáhal. Asymetrická střídavá péče začala být realizována v rozsahu, jak nyní probíhá, až od září 2024 a v zájmu nezletilé je, aby došlo ke stabilizaci jejích poměrů.

3. Proti výroku II rozsudku krajského soudu podal stěžovatel ústavní stížnost. Namítá, že se krajský soud nedostatečně vypořádal s argumenty a důkazy svědčícími pro ustanovení symetrické střídavé péče v režimu střídání po týdnu. Stěžovatel poukázal na to, že opatrovník při jednání u odvolacího soudu výslovně navrhnul, aby nezletilá byla svěřena do symetrické střídavé péče s režimem střídání po týdnu. Krajský soud nedostatečně zdůvodnil, z jakého důvodu nelze střídavou péči rozšířit na symetrickou. V rozporu s nejlepším zájmem nezletilé soudy upozadily v jejím životě otcovský element. Dále stěžovatel namítnul, že krajský soud rozhodl v rozporu s časovými možnostmi stěžovatele. Hrozí, že s ohledem na služby v jeho zaměstnání nebude v určitých případech schopen včas nezletilou v bydlišti matky nezletilé převzít. Termín předávání v pondělí v 8:00 hodin byl navíc určen jinak, než jak zněla (vzácná) dohoda rodičů nezletilé.

II.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

4. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, v němž bylo napadené rozhodnutí vydáno, a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný; stěžovatel je právně zastoupen v souladu s až 31 a ústavní stížnost je přípustná, neboť stěžovatel vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva ( téhož zákona a contrario).

III.

Vlastní posouzení věci Ústavním soudem

5. Ústavní soud zastává zdrženlivý postoj k přehodnocování závěrů obecných soudů ve věcech úpravy péče o nezletilé. Posuzování těchto otázek náleží především obecným soudům, které vynášejí skutkové závěry z bezprostřední blízkosti, na základě bezprostředního vnímání důkazů. Ústavnímu soudu nepřísluší suplovat roli další přezkumné instance, rozhodnutí obecných soudů zruší jen tehdy, jsou-li neústavní. K ničemu takovému v této věci nedošlo.

6. Ačkoli Ústavní soud ve své judikatuře dlouhodobě označuje střídavou péči za výchozí model, z žádného nálezu nelze dovodit, že by tímto výchozím modelem měla být jeho symetrická varianta (tedy rozložená 50:50). Naopak Ústavní soud výslovně připustil, že střídavá péče může být rozložena asymetricky. Jakékoli uspořádání poměrů dítěte, tedy i střídavá péče s jejími konkrétními parametry, však musí být v jeho nejlepším zájmu (nález ze dne 5. 2. 2025

sp. zn.

, body 34 a 35) ve smyslu čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte.

7. Z napadeného rozhodnutí krajského soudu vyplývá, že model asymetrické střídavé péče vychází z dohody stěžovatele a matky nezletilé, přičemž původní rozsudek, kterým o ní bylo rozhodnuto, nabyl právní moci 12. 3. 2024. Vzhledem k tomu krajský soud zcela pochopitelně uzavřel, že od dohody rodičů na asymetrické střídavé péči ještě neuplynul dostatek času a není v nejlepším zájmu nezletilé, aby byl opětovně měněn režim, v rámci kterého je o ni pečováno. Na tom nic nemění ani vyjádření opatrovníka, na které odkazuje stěžovatel, neboť přednostním hlediskem při rozhodování o péči o dítě musí být nejlepší zájem dítěte, kterým se krajský soud řídil.

8. Pokud jde o námitky stěžovatele stran jeho časových možností při předávání nezletilé, tyto postrádají ústavněprávní rozměr. Řízení o ústavní stížnosti není pokračováním opatrovnického řízení před obecnými soudy, jeho předmětem je přezkum napadených soudních rozhodnutí výlučně v rovině porušení základních práv či svobod zaručených ústavním pořádkem. Krajský soud vzhledem ke konfliktům mezi rodiči rozhodl, že v nejlepším zájmu nezletilé je, aby k jejímu předávání docházelo prostřednictvím školského zařízení, přičemž zároveň v usnesení ze dne 22. 5. 2025 č. j. -438, kterým rozhodoval o návrhu stěžovatele na opravu napadeného rozsudku, stěžovateli vysvětlil, že v napadeném rozsudku není žádná chyba, pokud mezi rodiči existuje dohoda o čase předávání nezletilé, mohou se jí řídit i bez rozhodnutí soudu. S tímto Ústavní soud souhlasí.

9. Vzhledem k uvedenému Ústavní soud dospěl k závěru, že napadeným rozhodnutím nebyla porušena ústavně zaručená práva stěžovatele. Postupoval proto podle a ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl jako zjevně neopodstatněnou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. září 2025

Tomáš Langášek v. r.

předseda senátu