Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2473/25

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Dity Řepkové, soudkyně zpravodajky Kateřiny Ronovské a soudce Jana Wintra o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Jiřího Marka, zastoupeného Mgr. Ing. Vlastimilem Němcem, advokátem, sídlem Kadaňská 3550/39, Chomutov, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. -437 ze dne 29. 5. 2025, za účasti Nejvyššího soudu, jako účastníka řízení, a obchodní společnosti Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group, sídlem Pobřežní 665/21, Praha 8, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí

1. Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí s tvrzením, že jím byla porušena jeho základní práva zaručená d a a 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh vyplývá, že stěžovatel se u Obvodního soudu pro Prahu 8 (dále jen "obvodní soud") domáhal po vedlejší účastnici zaplacení částky ve výši 743 226 Kč s příslušenstvím. Žalovaná částka měla představovat kapitalizované úroky z prodlení vedlejší účastnice při rozhodování o pojistném plnění a jeho výplatě.

3. Rozsudkem obvodního soudu ze dne 21. 4. 2022 byla vedlejší účastnici uložena povinnost zaplatit stěžovateli částku 15 743,75 Kč a co do částky 727 482,75 Kč byla žaloba zamítnuta. Obvodní soud dospěl k závěru, že vedlejší účastnice byla v prodlení, avšak jeho počátek hodnotil jinak než stěžovatel. Odvolání stěžovatele bylo zamítnuto rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 18. 11. 2022.

4. Stěžovatelovo dovolání bylo odmítnuto napadeným usnesením s tím, že stěžovatel sice formuloval celkem pět dovolacích otázek, avšak ve vztahu k žádné z nich nevymezil, o jaký z případů přípustnosti dovolání podle jde, tzn. který z předpokladů rozporu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu či dosud neřešené právní otázky je u nich naplněn. Nejvyšší soud konstatoval, že není jeho úkolem vymezovat předpoklady přípustnosti na základě odůvodnění napadeného rozhodnutí a nahrazovat tak plnění procesní povinnosti stěžovatele.

II. Argumentace stěžovatele v ústavní stížnosti

5. Stěžovatel odkazuje na obsah podaného dovolání a uvádí, že v něm otázky hmotného a procesního práva pregnantně formuloval a vysvětlil, v čem se soudy od předchozí rozhodovací praxe odchýlily. Upozorňuje na nálezy

sp. zn.

ze dne 31. 8. 2021,

sp. zn.

ze dne 16. 6. 2020,

sp. zn.

ze dne 6. 6. 2017,

sp. zn.

ze dne 15. 3. 2017,

sp. zn.

ze dne 19. 1. 2015 a

sp. zn.

ze dne 23. 3. 2021, přičemž z posledně jmenovaného obsáhle cituje.

6. Stěžovatel uvádí, že Nejvyšší soud rozhodl o jeho dovolání dva roky po jeho podání. Vzhledem k takto dlouhému řízení stěžovatel legitimně očekával, že se Nejvyšší soud jeho dovoláním řádně zabývá a napadené rozhodnutí věcně přezkoumává.

III. Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti

7. Ústavní soud je podle y soudním orgánem ochrany ústavnosti. Není součástí soustavy obecných soudů a nepřísluší mu právo zasahovat do jejich rozhodovací činnosti, nejde-li o otázky ústavněprávního významu. Pravomoc Ústavního soudu je založena výlučně k přezkumu z hlediska dodržení ústavnosti, tj. zda v řízení nebyla dotčena ústavně zaručená základní práva nebo svobody stěžovatele a zda bylo řízení vedeno v souladu s ústavními principy. Ústavněprávním požadavkem také je, aby vydaná rozhodnutí byla řádně, srozumitelně a logicky odůvodněna.

8. Stěžovatel sice v ústavní stížnosti poukazuje na několik nálezů Ústavního soudu týkajících se porušení práva na přístup k soudu a předpokladů přípustnosti dovolání, nijak však neuvádí, jaké konkrétní závěry z nich plynou pro nyní posuzovanou věc. Ani z obsáhlé citace z nálezu

sp. zn.

nevyvozuje ve vztahu k napadenému rozhodnutí nic konkrétního, pouze obecně tvrdí, že otázky hmotného a procesního práva vznesl a že dovolání bylo bezvadné. Obsahem jeho ústavní stížnosti jsou výhradně obecná tvrzení bez konkrétní polemiky ve vztahu k závěrům napadeného rozhodnutí a absentuje v nich jakákoliv na jeho věc dopadající ústavněprávní argumentace.

9. Nejvyšší soud své závěry dostatečně srozumitelně odůvodnil. V jeho postupu neshledal Ústavní soud prvky svévole, libovůle, překvapivosti nebo nepředvídatelnosti, či přílišný formalistický postup. Po zhodnocení argumentace obsažené v ústavní stížnosti a obsahu napadeného rozhodnutí nemůže Ústavní soud stěžovateli přisvědčit, že by napadené rozhodnutí porušilo jeho ústavně zaručená práva.

10. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud odmítl ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou podle , mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 1. října 2025

Dita Řepková v. r.

předsedkyně senátu