Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1302/25

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Milana Hulmáka, soudce Jana Svatoně a soudkyně zpravodajky Daniely Zemanové, o ústavní stížnosti obchodní společnosti CRUZ DEL SUR, a. s., sídlem Farského 1121/9, Holešovice, Praha 7, zastoupené Mgr. Robertem Klenkou, advokátem, sídlem Českomoravská 2532/19b, Praha 9, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. února 2025, č. j. -263, usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 15. března 2024, č. j. -231, a usnesení Okresního soudu v Příbrami ze dne 17. července 2023, č. j. -166, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Praze a Okresního soudu v Příbrami, jako účastníků řízení, a obchodní společnosti RAVAK, a. s., sídlem Obecnická 285, Příbram, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Vymezení věci a obsah napadených rozhodnutí

1. Ústavní stížností podle písm. d) y se stěžovatelka domáhá, aby byla zrušena v záhlaví označená rozhodnutí s tvrzením, že jimi byl porušen a d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Stěžovatelka vymáhala v exekučním řízení pohledávku Michala Urbánka za vedlejší účastnicí (nároky na náhradu nákladů z jiných řízení). Tato pohledávka byla stěžovatelce přikázána exekučním příkazem ze dne 8. 12. 2022, který nabyl právní moci 13. 12. 2022.

3. Okresní soud exekuci zastavil s tím, že samotné exekuční tituly (rozhodnutí soudů o nákladech řízení) nabyly právní moci až dne 18. 1. 2023. Přikázané pohledávky tedy v době vydání (resp. právní moci) exekučního příkazu ještě neexistovaly, a tedy je nebylo možné exekučně postihnout.

4. Krajský soud rozhodnutí okresního soudu potvrdil jako věcně správné.

5. Nejvyšší soud odmítl dovolání pro nepřípustnost, neboť sporná otázka v rozhodovací praxi dovolacího soudu, na niž soud odkázal, již vyřešena byla.

II.

Argumentace stěžovatelky

6. Stěžovatelka namítá, že výklad podústavního práva provedený obecnými soudy je extrémně formalistický a svévolný. Exekuční tituly (usnesení soudů o nákladech řízení) byly v době exekučního příkazu již vydané, byť ještě nebyly doručené Michalu Urbánkovi (dlužníkovi stěžovatelky, resp. věřiteli dané pohledávky). To, že pohledávka vznikne, tak bylo jisté, a bylo to jen otázkou času. Soudy měly ochránit majetkové zájmy stěžovatelky jako věřitelky.

7. Stěžovatelka dále tvrdí, že na její situaci je aplikovatelný , podle něhož lze výkon rozhodnutí přikázáním peněžité pohledávky nařídit i v případě, že pohledávka povinného se stane splatnou teprve v budoucnu, jakož i v případě, že povinnému budou dílčí pohledávky z téhož právního důvodu v budoucnu postupně vznikat. Právní úprava tak aprobuje možnost exekučního postižení pohledávek, které dosud neexistují.

8. Napadená rozhodnutí nezajistila stěžovatelce ochranu jejích práv a nejsou ani dostatečně odůvodněna.

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

9. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou stěžovatelkou. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je právně zastoupena v souladu s § 29 až 31 zákona Ústavním soudu a ústavní stížnost je přípustná, neboť vyčerpala všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva (§ 75 odst. 1 téhož zákona a contrario).

IV.

Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti

10. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

11. Námitky stěžovatelky jsou založeny na nesouhlasu s výkladem podústavního práva, resp. jeho aplikací obecnými soudy. Ústavní soud připomíná, že není součástí soustavy soudů ( y) a není povolán k instančnímu přezkumu jejich rozhodnutí. Pravomoc Ústavního soudu je založena výlučně na přezkumu rozhodnutí z hlediska dodržení ústavnosti, tj. zda v řízení nebo v rozhodnutí jej završujícím nebyla porušena ústavní práva účastníků řízení a zda řízení bylo vedeno v souladu s ústavními principy. Postup v občanském soudním řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu i výklad jiných než ústavních předpisů jakož i jejich aplikace při řešení konkrétních případů, jsou záležitostí obecných soudů.

12. Soudy dostatečně vysvětlily, že pohledávku, která neexistuje ke dni nařízení výkonu rozhodnutí, nelze exekučně postihnout, stejně jako to, že pohledávka týkající se nákladů řízení vzniká až právní mocí rozhodnutí o nákladech řízení. Uvedené závěry nejsou nijak přepjatě formalistické.

13. Stejně tak soudy dostatečně vysvětlily, že případy vymezené v a 2 , na věc stěžovatelky nedopadají. Nejde o plnění vyplývající ze závazků podmíněných nebo vázáných na dosažení věku nebo na jiný běh času, ani o pohledávku splatnou v budoucnu, či o dílčí pohledávky z téhož právního důvodu, které budou v budoucnu postupně vznikat. Nyní posuzovaná pohledávka (náklady řízení) vzniká až právní mocí rozhodnutí soudu o nákladech řízení, které má konstitutivní povahu.

14. V uvedených závěrech nelze shledat jakýkoli výkladový exces, naopak odpovídají dosavadní rozhodovací praxi, na niž soudy odkazují.

15. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud odmítl ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou podle , mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. října 2025

Milan Hulmák v. r.

předseda senátu