Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1379/25

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Langáška (soudce zpravodaj), soudkyně Dity Řepkové a soudce Jana Wintra o ústavní stížnosti Ing. Josefa Novotného, Ph.D., zastoupeného Mgr. Ivetou Zetochovou, advokátkou, sídlem Váňova 3180, Kladno, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. března 2025 č. j. -42 a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 27. března 2024 č. j. -53, za účasti Nejvyššího správního soudu a Krajského soudu v Brně, jako účastníků řízení, a Krajského úřadu Jihomoravského kraje, sídlem Žerotínovo náměstí 449/3, Brno, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Základem ústavní stížnosti je zamítnutí stěžovatelovy žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby rodinného domu ve V. ze strany stavebního úřadu. Proti tomuto rozhodnutí se stěžovatel neúspěšně odvolal. Jeho správní žalobu Krajský soud v Brně zamítl. Nejvyšší správní soud následně zamítl i stěžovatelovu kasační stížnost. Stěžovatel v ústavní stížnosti a jejím doplnění namítá porušení svých ústavně zaručených práv podle a d. Porušení práv spatřuje v tom, že mu vzniklo legitimní očekávání vydání kladného územního rozhodnutí a že se správní orgány ani správní soudy dostatečně nevypořádaly s jeho argumentací ve vztahu k závazným stanoviskům.

2. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

3. Ústavní soud připomíná, že je soudním orgánem ochrany ústavnosti a k zásahu do rozhodovací činnosti obecných soudů přistupuje pouze v případě porušení základních práv jednotlivce ( , a y). Není to přitom jen prázdná fráze. Ústavní soud skutečně není další soudní instancí a porušení jiné než ústavní normy nezakládá pravomoc k jeho kasačnímu zásahu.

4. V rámci stručného odůvodnění ( ) Ústavní soud poznamenává, že obsah ústavní stížnosti představuje polemiku se závěry správních soudů a opakování námitek již uplatněných a řádně vypořádaných správními soudy. Ústavní soud dospěl k závěru, že stěžovatelova argumentace postrádá ústavněprávní rozměr. Správní soudy stěžovateli srozumitelným, logickým a ústavním požadavkům vyhovujícím způsobem vysvětlily, proč vydaná územně plánovací informace nemohla založit jeho legitimní očekávání (zejm. bod 54 napadeného rozsudku Nejvyššího správního soudu). Co se týče námitky nedostatečného odůvodnění napadených rozhodnutí v rámci přezkumu závazných stanovisek, Ústavní soud připomíná, že smyslem odůvodnění je především seznámení účastníků řízení s úvahami, na nichž soud založil své rozhodnutí, a též dodržení principu vyloučení libovůle. Potřebný rozsah nezbytného odůvodnění se odvíjí od předmětu řízení a povahy rozhodnutí, jakož i od návrhů a argumentů uplatněných účastníky řízení. Nelze jej chápat tak, že nutně vyžaduje podrobnou odpověď na každý argument [již usnesení ze dne 25. října 1999

sp. zn.

(U 68/16 SbNU 363); rozsudek Evropského soudu pro lidská ze dne 9. prosince 1994, Ruiz Torija proti Španělsku, č. stížnosti 18390/91, bod 29]. Těmto požadavkům napadená rozhodnutí dostojí.

5. S ohledem na výše uvedené Ústavní soud odmítl ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jako návrh zjevně neopodstatněný podle , neboť nezjistil porušení základních práv stěžovatele.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. října 2025

Tomáš Langášek v. r.

předseda senátu