Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2182/25

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Langáška, soudkyně zpravodajky Dity Řepkové a soudce Jana Wintra o ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. Raúla Ipini, advokáta, sídlem Dlouhoveská 1676/65a, Hlučín, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. května 2025 č. j. -297, za účasti Krajského soudu v Ostravě, jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností podle písm. d) y (dále jen " ") a a násl. , o Ústavním soudu, se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí s tvrzením, že jím došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv chráněných a , 4 y, , odst. 3, , odst. 3 a d, Protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Usnesením Okresního soudu v Opavě ze dne 11. 4. 2025 č. j. -287 bylo rozhodnuto o odměně a náhradách stěžovatele coby obhájce v trestním řízení. Okresní soud v Opavě stěžovateli přiznal celkovou částku 13 708 Kč a ohledně částky 3 150 Kč zamítl jeho návrh. Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel stížnost, která byla v záhlaví citovaným usnesením Krajského soudu v Ostravě (dále jen "krajský soud") jako nedůvodná zamítnuta.

3. V ústavní stížnosti směřující proti usnesení krajského soudu stěžovatel tvrdí, že se krajský soud dopustil libovůle, neodůvodnil, proč se odchýlil od ustálené judikatury jemu podřízených soudů a jeho rozhodnutí celkově není odůvodněno řádně.

4. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, v němž bylo napadené rozhodnutí vydáno; Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel není právně zastoupen, avšak tuto povinnost nemá vzhledem ke stanovisku pléna Ústavního soudu sp. zn. , podle kterého je-li účastníkem nebo vedlejším účastníkem řízení před Ústavním soudem advokát, nemusí být podle zastoupen jiným advokátem. Ústavní stížnost je přípustná, neboť stěžovatel vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva ( téhož zákona a contrario).

5. Stěžovatel napadá usnesení krajského soudu, které se týká stěžovateli nepřiznané částky 3 150 Kč s příslušenstvím. Předmětem ústavní stížnosti je tedy peněžní částka, která je z hlediska judikatury Ústavního soudu bagatelní (podrobně např. nález ze dne 10. 4. 2014

sp. zn.

, body 29 až 33). Tato skutečnost je pro hodnocení možné protiústavnosti napadeného rozhodnutí zásadní. Ústavní soud při posuzování ústavnosti rozhodnutí orgánů veřejné moci dlouhodobě a ustáleně zohledňuje to, jak intenzivně jejich případná pochybení zasahují do ústavně zaručených základních práv a svobod stěžovatelů (usnesení ze dne 24. 1. 2024

sp. zn.

). To neznamená, že Ústavní soud považuje peněžní částky v bagatelní výši za zanedbatelné či bezvýznamné. Nepřiznání bagatelního nároku však již kvůli jeho výši zpravidla nedosahuje intenzity schopné porušit ústavně zaručené základní právo či svobodu. Ústavní stížnosti směřující proti rozhodnutím o bagatelních částkách proto Ústavní soud obvykle odmítá jako zjevně neopodstatněné (nález ze dne 11. 12. 2020

sp. zn.

). Podle rozhodovací praxe Ústavního soudu je zejména na stěžovateli, aby vysvětlil, proč má jeho případ navzdory bagatelní výši předmětu sporu ústavněprávní rozměr (nález ze dne 6. 4. 2021

sp. zn.

).

6. Stěžovatel sice ve stížnosti tvrdí, že v jeho případě má otázka odměny ústavněprávní dimenzi, nicméně žádným způsobem nedokládá, jaká okolnost tuto ústavněprávní dimenzi zakládá. Má-li být dána tvrzenými nedostatky v odůvodnění napadeného usnesení, Ústavní soud konstatuje, že toto je obsáhlé a srozumitelné a lze z něj vyčíst, že obecné soudy postupovaly v souladu se zákonem a nikoli libovolně. Jiné námitky, ze kterých by vyplýval ústavněprávní rozměr posuzované věci, stěžovatel nepředložil a tento rozměr v posuzované věci neshledal ani Ústavní soud.

7. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle jako zjevně neopodstatněnou odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. října 2025

Tomáš Langášek v. r.

předseda senátu